V Muyilu (známý i jako Chunyaxché) byly nalezeny artefakty datované od roku 350 před naším letopočtem až do konce 15. století, zůstal tedy pravděpodobně osídlen až do příchodu španělských conquistadorů. Ruiny Muyilu a jeho El Castillo jsou příkladem architektury Peten, pocházející z jižních mayských lokalit, především z Tikalu v dnešní Guatemale. Bohužel, v Muyilu platí stejné nařízení jako ve všech archeologických areálech na severu Yucatánu – vystoupat na pyramidu je zakázáno. Úplně nahoře nad prudkým schodištěm pyramidy je malý chrám, k němu se turisté nedostanou.


Muyil, El Castillo


Muyil, El Castillo


Muyil


V Muyilu se nepřestává pracovat na rekonstrukci budov a pyramid

Z Avenidy Tulum v Tulumu jezdí směrem Muyil místní servicio colectivo. Nemáte-li půjčené auto, je to nejjednodušší doprava, jak zdolat 25 kilometrů. Jsou to dodávky, do nichž se vejde až přes 15 lidí, tolik jsem jich na cestě tam napočítal sedících, další dva stáli, což znamená mít dost ohnutou hlavu, přece jen colectivo není pro stojícího vysokého člověka. Cestou několik zastávek, v Muyilu přímo u archeologického areálu. Servicio colectivo je služba překvapivě organizovaná. Kousek za autobusovým nádražím ADO směrem k Muyilu je na Avenidě Tulum stříška, pod ní několik sedadel, dokonce vyvěšený jízdní řád. A řídí to pán s vysílačkou. Do Muyilu to jezdí každou hodinu, vždy v celou. Platí se při výstupu řidiči, do Muyilu si gringovi řekl o 50 pesos, kolik dávají místní, vědí oni. Po skončení prohlídky archeologického areálu jsem se postavil na kraj silnice a asi za čtvrt hodiny jelo colectivo. Mávl jsem, tradičně našlapané, což znamená, že já jsem byl ten stojící.

Muyil byl jedním z prvních a nejdéle obydlených starověkých mayských míst na východním pobřeží poloostrova Yucatán. Jeho El Castillo je působivá pětistupňová pyramida, nejvyšší na Mayské riviéře, vyšší než El Castillo v Tulumu. Další zajímavou strukturou je hlouběji v džungli tzv. Růžový palác, nízká stavba se schodištěm a malým chrámem. Zajímavá je hra světel a stínů, jak sluneční paprsky pronikají střechou lesa dolů, zaujmou i kořeny starých stromů, které se vtírají mezi kameny mayských staveb. V Muyilu se nepřestává pracovat na rekonstrukci budov a pyramid, snad bych použil i výraz znovupostavení, někde je rekonstrukce až přehnaná a narušující estetický dojem z pradávné lokality. Areál je v lese a protkán upravenými cestami. Zeleň, to znamená mosquitos. Na Yucatánu jsou pouze dvě roční období – prší a neprší. To bez deště začíná v prosinci a táhne se do konce naší zimy. V Muyilu komáři neobtěžují, nebo obtěžují minimálně. V lékárnách údajně prodávají specializované repelenty podle toho, jestli míříte hlouběji do džungle, nebo někam v blízkosti měst (nevyzkoušeno, repelent nebyl nutný).


Muyil, Růžový palác hlouběji v lese


Muyil, Růžový palác


Muyil, stezka k laguně


Z Tulumu jezdí směrem Muyil místní servicio colectivo

Areál Muyil se nachází nedaleko laguny v biosférické rezervaci Sian Ka'an. K laguně vede od pyramidy El Castillo tzv. sacbe, jedna ze stovek mayských posvátných cest, které spojovaly nejen jednotlivé pyramidy a chrámy, ale dokonce i města. V minulosti měly tyto cesty pravděpodobně suťovou výplň a krytí bílou vápencovou omítkou. Stezka vede ke stánku u vstupu do rezervace Sian Ka'an, kde se platí několik desítek pesos. Pokračuje se přes mokřady po dřevěném chodníčku, jaké známe například z našich rašelinišť. Uprostřed trasy dřevěná rozhledna. Na mangrovových březích laguny řada lodí, lze si zaplatit výlet, mnoho k vidění ovšem není, sem tam nějaký vodní pták. Sian Ka'an má rozlohu přes pět tisíc kilometrů čtverečních, turistické agentury v Tulumu nabízejí celodenní výlety hluboko do rezervace např. s pozorováním krokodýlů.

Muyil neleží přímo u mořského pobřeží, jako Tulum, nepochybně ale měli jeho mayští obyvatelé přístup k moři díky kanálům a lagunám. Ekonomická síla Muyilu závisela na obchodu podél pobřeží, zřejmě odtud zboží putovalo až do lokality Cobá. Vzhledem k nemožnosti spatřit Muyil z lodí plujících podél pobřeží, se o něm dlouho nezmiňují první Španělé, kteří tuto oblast prozkoumávali. Nejstarší známá písemná zmínka o Muyilu pochází z roku 1579, Juan Darreygosa tehdy oznamoval, že v neznámé lokalitě žije několik desítek chudých domorodých obyvatel. Španělským dobyvatelům byl Muyil zjevně neznámý až do doby svého vylidnění, což se odehrálo zřejmě ve stejnou dobu jako v případě Tulumu. Snad další dvě stovky let se o Muyilu nikdo nezmiňuje. El Castillo v Muyilu poprvé vyfotografovali členové expedice Mason-Spinden (Gregory Mason a Herbert Spinden) v roce 1926. Gregory Mason napsal: „Břeh vysoké trávy se náhle otevřel a ukázal se nám úzký kanál. Čím více jsme studovali jeho stavbu, tím více jsme byli přesvědčeni, že jde o kanál, který před staletími vytvořili Mayové. Vedl téměř rovně, a přestože jeho břehy byly pokryty trávou, byly vyšší než země za ní, a na každé straně vody a paralelně s ní, bylo vidět dlouhou hromadu vytvořenou ze země vyvržené, když byl kanál vykopán.“ A dále o El Castillo: „Typická mayská pyramida, čtyřboká se stoupajícími terasami a širokým schodištěm. A na jeho vrcholu chrám… a na jeho rozích – jedna v každém rohu – tváře starých bohů.“ Expedice Mason-Spinden zůstala na místě šest dní. „V Muyilu jsme objevili dvanáct chrámů nebo obřadních budov, mohyl bylo příliš na to, abychom je spočítali, mnohé další se zhroutily.“