Z centra Turína je to do La Morry přibližně 60 kilometrů, z blízkého města Alba asi třináct. Barolo je vzdálené po silnici asi šest kilometrů, pěšky po stezce mezi vinicemi maximálně čtyři. La Morra má přezdívku „Belvedér z Langhe“, právě pro své záviděníhodné postavení.

Už Plinius Starší, známý římský filosof a autor přírodovědné encyklopedie antického Říma Naturalis historia (ten, který zahynul při pozorování výbuchu Vesuvu a je po něm pojmenována tzv. Pliniovská erupce) psal, že se v kraji kolem města Alba Pompeia, tedy dnešní Alby, pěstuje výborné víno. Někdy na přelomu prvního a druhého tisíciletí se rodila La Morra, název údajně pochází ze slova „loci murrae“ – plot pro ovce, které chovali mniši benediktinského řádu. Lidé se usazovali v místě dnešní Frazione Annunziata, později se někdy ve 12. století stěhovali nahoru na kopec, kde bývalo přece jen bezpečněji, a vznikala vesnice opevněná hradbami. Mor, války, zemětřesení, nebyly to snadné časy, náboženskou vášeň hodně probudil příjezd sv. Františka z Assisi v roce 1223. Později, v roce 1342, se stala La Morra majetkem rodiny Fallettiů. Jejich sídlo stálo na dnešní Piazza Castello, bylo však v 16. století zničeno na příkaz francouzského krále. Na Piazza Castello stojí Torre Campanaria postavená na začátku 18. století, stojí za to vydrápat se nahoru do zvonice. Vstup je zdarma (či dobrovolný), jen bylo zdlouhavé a přehnané vysvětlování pána, který měl službu u vchodu, ohledně bezpečnosti.


La Morra – Piazza Castello


La Morra – výhled z Torre Campanaria


La Morra – výhled dolů na Barolo


Ve vinařské obci La Morra se ochutnává na každém kroku

Kulturní krajina a vinice Langhe-Roero a Monferrato je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Když stojíte na Piazza Castello, otevírá se široký výhled dolů na Barolo a další vesnice a svahy s vinicemi. Za rohem je Cantina Comunale, tedy městský sklípek, spíše prodejna, kde lze některá vína ochutnat a spoustu zakoupit. Právě se slavilo představení Barola ročníku 2015, mladší vína ještě zrají, Barolo nejméně dva roky v sudu a další dva v lahvi. Centrální uličky La Morry, to je restaurace za restaurací, bar za barem, ne vždy a zdaleka ne déle do noci jsou otevřené. Zvláštností je středa, což je zde zavírací den, nepochopil jsem, proč. Ve středu jsou zavřené např. turistické informace, obchody, dokonce i některé bary.

Vinařství Rocche Costamagna

Jak bylo řečeno v úvodu, všude v podzemí vesnice La Morra zraje Barolo. Jedním z nejznámějších vinařství v obci je Rocche Costamagna. Byl pátek, nikoli středa, nebylo se třeba zavřených dveří bát, domluvili jsme si přes email návštěvu vinařství Rocche Costamagna. Současný majitel Alessandro Locatelli rozšiřuje rodinný podnik svých předků, vína prodává nejen v Evropě včetně ČR, ale také v Severní Americe, Austrálii a v Asii, především v Singapuru, Koreji a Japonsku.

Alessandro Locatelli nás přivítal v recepci vinařství a hned na úvod ukázal zarámovanou historickou listinu z roku 1841, která dokládá, že tehdy, dvacet let před vznikem sjednoceného italského království, obdržel Luigi Costamagna povolení pro obchod s vínem z hroznů na vinicích v okolí vesničky La Morra. A jeho potomci pokračovali v jeho díle. Úspěšně. Vždyť přesně po půl století Francesco Costamagna a jeho syn Riccardo získali zlatou medaili na mezinárodní výstavě v Turíně, kde představili produkci každého ročníku za 50 let od vzniku vinařství.


Vinařství Rocche Costamagna – historická listina z roku 1841


Cantina Rocche Costamagna


Na terase Rocche Costamagna


Ochutnávka čtyř vín na závěr prohlídky

Pan Alessandro, který se o rodinný podnik stará od poloviny 90. let, nám vyprávěl historii rodiny, provedl krásnou terasou, z níž je daleký výhled dolů na vinice, poté jsme sestoupili po točitých schodech dolů do sklepů, v nichž zraje v sudech a dozrává v láhvích Barolo. Vinařství nabízí i ubytování, má pouze čtyři pokoje, ovšem elegantní s terasou, většinu roku vyprodaných.

Poté přišla tradičně na řadu ochutnávka, po bílém Arneis, které roste na více písčitých půdách severně od La Morry v okolí Verduna, také Barbera d´Alba, Langhe (z Nebbiola) a samozřejmě na závěr Barolo ročník 2015, který byl v obci La Morra oficiálně představen v sobotu 22. června. Hodinu a půl jsme si povídali s Alessandrem, poznávali jeho vinařství a popíjeli vína, moc fajn setkání. Prohlídku vinařství, sklepů a ochutnávku si můžete objednat přes webové stránky Rocche Costamagna. Cena závisí na druzích degustovaných vín, nejlevnější stojí 12 € na osobu, dostanete-li chuť na tři riservy ročníků 2011 až 2013, připravte si 30 € na osobu.

Večeře v jedné z restaurací v La Morra. Stěží si italskou kuchyni představit bez mozzarelly, tedy insalata caprese na úvod, což je mozzarella di bufala, rajčata, olivový olej, trochu balsamica. V horkém létě osvěžující. A tajarin s lanýžovou příchutí. Tajarin je místní specialita, ovšem nepředstavujme si nic prazvláštního, jsou to delší hubeňoučké těstoviny, zřejmě hodně vaječné, až 20 žloutků na 1 kg mouky. Asi jsou populární, když jsme na jedné ceduli před restaurací četli, že tajarin é arrivato (dorazil). Pan vrchní nabídl, že může lanýže na těstoviny i nastrouhat, ovšem cenu jídla to zdvojnásobí, lanýže nejsou levnou kulinářskou zábavou. Piemont patří k nejproslulejším regionům, co se lanýžů týká. Pochoutka je to pradávná, už staří Římané si vychutnávali lanýže s olivovým olejem a zapíjeli je červeným vínem.

La Morra – Sentiero delle Grandi Vigne
Barolo – příběh, na jehož počátku byla markýzova láska (1. díl)
Barolo – Usmívej se, jsi v Barolu aneb Ve sklepech vinařství Borgogno (2. díl)
Barolo – Za Barolem nechoďte do muzea, ale do cantiny (3. díl)