Vzhledem k tomu, že se autor věnuje především archeoastronomii, je toto jeho pojednání převážně čistě oborové, i když s jistým přesahem do historie, kultury a náboženství, které dotvářejí celistvější pohled na fenomén čínských pyramid.

Už předmluva z pera Václava Cílka zmiňuje nám všem známé egyptské pyramidy, kterými jsme a navždy budeme fascinováni. A znalost struktury a přibližné funkce egyptských pyramid je výhodou: „V každém případě je vhodné i čínské pyramidy poměřovat „egyptským okem“, tedy vědět, že pyramida je součástí celé komponované krajiny s cestami, chrámy, zahradami a možná hrou světel vycházejícího slunce a hvězd noční oblohy.“

Pozoruhodným faktem je, že ještě před dvaceti lety téměř nikdo – včetně samotných Číňanů – o čínských pyramidách nevěděl. Ani dnes nevíme, k čemu vlastně sloužily, ale s největší pravděpodobností byly zasvěcené kultu těch konkrétních předků, kteří měli už zaživa podstatný vliv na celou zemi a její prosperitu. „Z pozdější doby známe geomantické nauky, kdy stavby drobných chrámů či pagod měly za úkol stimulovat toky životní energie v zemi, tedy jakési akupunkturické dráhy, jejichž správná funkce má vliv nejenom na štěstí lidí a stabilitu vlády, ale třeba i na dobrou úrodu.“

Také na čínské pyramidy lze tedy aplikovat domnělý stěžejní smysl pyramid, a to jejich podobu jakožto završení určitého procesu, například proměny panovníka v boha-ochránce. Klasický čtvercový půdorys pyramidy pak bude vždy odkazovat na jasnou stabilitu země, špička pyramidy zase na směr k nebesům.

Vzhledem k tomu, že se získané informace v knize zakládají především na technice měření, doprovázejí ji fakta ohledně historie kompasu. K opravdu důkladnému prostudování knihy se zároveň doporučuje sledovat internet s nainstalovaným softwarem Google Earth. Tato chytrá aplikace totiž obsahuje nashromážděné družicové a letecké snímky větší části naší Země. Díky Google Earth je tak možné navštívit a prohlédnout si jinak těžko přístupná místa na světě.

Jak už bylo zmíněno, důležitou roli v této knize hraje i kompas. Hned v úvodní části knihy se tak sám autor zamýšlí nad historickým věkem kompasu obecně. Ačkoliv jsou za objevitele prvního kompasu považováni Číňané (od dynastie Západní Han, tedy cca 200 let př. n. l.), mohl být kompas znám už tisíc let před nimi. Údajně totiž tzv. olmécký kompas používali v té době už Olmékové (a tedy i Mayové) k orientaci svých význačných staveb. Postupem času byl pak kompas používán také k navigaci na moři. Autor této knihy se tak věnuje rovněž právě metodě určování orientace pomocí kompasu. Zabloudí přitom i do dalekých zpola mytologických časů, ve kterých vystupuje klasický hrdina Utanapištim (tedy biblický Noe) a kde hraje důležitou roli právě i kompas: „Gilgameš z Uruku, ve snaze domoci se nesmrtelnosti, se vydal na cestu k Utanapištimu. Musel se dostat přes „moře smrti“. Převážel ho Utanapištimův převozník Uršanábi. Gilgameš mu plavbu zkomplikoval tím, že mu rozbil jakési sošky, amulety, které převoz po moři usnadňovaly.“

Ještě před výčtem jednotlivých pyramid stavených pro vládce, jejich konkubíny, ženy či matky, se autor zabývá také specifickou orientací jednotlivých staveb, v jejímž rámci zmiňuje zejména pro stavbu důležité pravidlo feng-šuej (feng shui). Právě toto starobylé a velmi vlivné čínské umění (a učení), ve kterém na sebe působí dva základní elementy – voda a vzduch – bylo neodmyslitelným krajinotvorným prvkem využitým při stavbě čínských pyramid.


Kresba Filip Trnka

Po těchto poněkud techničtějších poznámkách, které vás ovšem budou směle doprovázet celou knihou, už autor pomalu přistupuje k jednotlivým pyramidám, z nichž některé navštívil i osobně. Díky tomu tak i v této povětšinou vědecky vyhlížející publikaci narazíte také na vtipná odlehčení, kterými vám autor a cestovatel v jedné osobě přibližuje své výpravy za tajemstvím čínských pyramid.

Zdá se až neuvěřitelné, že právě čínské pyramidy jsou svými horizontálními rozměry větší než ty egyptské. Tou největší z nich je pak ta postavená pro prvního čínského císaře, která leží nedaleko jeho proslulé „terakotové armády“. Naživo či na Google Earth se nalézá na východ od Xi´anu a mívala rozměry 370×400 m, přičemž její dnešní výška činí cca 50 m. Jaroslav Klokočník uvádí u jednotlivých pyramid jména těch, pro které byly postaveny, stejně jako dataci jejich života a vlády, popř. i další zajímavé informace. A tak se dozvíme, že tuto největší pyramidu poručil postavit císař Qin Shi Huangdi, první svrchovaný císař a sjednotitel Číny (vládl 221–210 př. n. l.), za kterého se rovněž započalo i se stavbou Čínské zdi.

Zajímavou obdobou proslulé a většině veřejnosti známé terakotové armády je doprovod nejméně 40 000 hliněných soch lidí (a také dalších soch koní apod.), kteří doprovázejí svého pána na poslední cestě v pohřebišti u pyramidy Hanyangling. Sochy jsou sice pouze třetinové velikosti než ty u terakotové armády, zato se však v tak vysokém počtu nacházejí na ploše pětkrát větší. Postavy byly obarvené, měly černé vlasy a látkové ruce. Výsledný charakter monumentálního pohřebiště tak spolehlivě dosvědčuje vysoké postavení a obrovské bohatství císaře jménem Jingdi, narozeném jako Liu Qi roku 188 př. n. l.

A jak si čínské pyramidy představovat? Pod čínskou pyramidou se rozumí mohyla vytvořená z udusané hlíny, v níž (nebo poblíž ní) se nachází hrobka vládce, která už je vyhotovena z odolného materiálu (kámen, skála v podzemí, rakev a prostor kolem někdy vyložený bronzem) a doprovázena drahocenným pokladem. „Pyramida je součástí (a možná ani ne tou hlavní) rozsáhlejšího záhrobního sídla (pohřebiště), kde jsou další stavby: hradby kolem ní, park, voda, slavobrány z kamene, přístupová posvátná cesta duchů s alejí se sochami a celá síť staveb rozvržená jako původní palác zemřelého císaře (v jeho době spíše budoucího zemřelého, neboť celý komplex se začal stavět obvykle rok až dva po nástupu dotyčného na trůn). Nemohou chybět vodní nádrže nebo blízkost řeky. Posvátné cesty vedou na jih, na sever i na východ od pyramidy a záměrně nebývají úplně rovné. Komplexy dalších staveb bývají na východ od pyramidy.“

S takovým základním povědomím už autor knihy Čínské pyramidy představuje další a další pozoruhodné pyramidální stavby zejména na území Xi´anu a poté i Luoyangu, kam bylo později přesunuto hlavní město říše. Nechybí ani vyvracení různých až fantaskních teorií o pyramidách a tak se v tomto poněkud vědečtějším pojednání poučíte, pobavíte, ale také si užijete trochu tajemna, záhad i konspiračních teorií.

V případě některých pyramid bylo ještě možné vystoupat na jejich vrcholovou plošinu, dnes jsou až na výjimky nepřístupné díky rozrostlým keřům, bahnitém terénu, nebo přímo vystavěným plotům a jasně stanoveným zákazům. Navíc se bohužel zdá, že nám tajemství čínských pyramid zůstane ještě dlouho skryto, ačkoliv se o ně konečně začínají více zajímat i domácí badatelé. I kdyby však silně zakořeněné tabu ohledně tajemného komplexu čínských pyramid padlo, není jisté, zda se najde dostatek financí a profesionální techniky na jejich bezpečný výzkum. Nezbývá než doufat, že se jednoho dne dozvíme, co všechno skrývají tak dlouho utajované čínské pyramidy a jaký byl jejich pravý smysl. Zatím si jejich interiér můžeme představovat jako snivou skrýš z pohádek plných pokladů…

…„Na vysokém stropě haly mají být připevněny tisíce perel a drahokamů, které symbolizují nebe. Na podlaze má být panorama Číny se všemi jezery a řekami, které jsou vytvořeny z rtuti. Řeky mají být nějakým způsobem „rozpohybovány“, mají stále proudit. Průzkumy na povrchu prý dokazují nadměrnou koncentraci rtuti uvnitř kopce.“

Čínské pyramidy
Jaroslav Klokočník, Academia, 2015, 109 s.

Mgr. Jarmila Flaková (*1985),
vystudovala bakalářský obor Blízkovýchodní studia a poté navazující magisterský obor Kulturní antropologie Předního východu na Filozofické fakultě v Plzni. Úzce spolupracuje s nakladatelstvím Dar Ibn Rushd, pro které přeložila povídku z knihy Moderní jemenské povídky.