Na bělostné pláži stojí ratanová křesla a pohovky, uvelebíme se do polštářů a už je u nás číšník s dredy a objednáváme kari a banánové koktejly. A bylo to nejlepší kari v životě, má žena z něj dokonce trošku ztrácela půdu pod nohama. Kdo ví, co nám do toho báječného kari přimíchali. V Indonésii je nekompromisní zákaz užívání drog, ale na Gili jakoby platily mimozemské zákony. Však zde také nejeden podnik nabízí cestu na měsíc. „You need ticket to the moon“ čtu na ceduli hned vedle a možná jsme dostali malou pozvánku na onen ticket zdarma a nevědomky do jídla hned v poledne.