Pravčická brána je největší pískovcová brána Evropy. Koloběh přírody nezastavíme, jak to, že se monumentální oblouk Pravčické brány dodnes zachoval? Touto otázkou si lámou hlavu i povolanější odborníci, než jsem já. Vědci se v současnosti domnívají, že bránu tvoří dvě samostatné skály, oblouk tak vlastně není obloukem a není vystaven enormnímu pnutí, které by ho rozlomilo.
Obrázek, na němž jsou ony dvě skály znázorněny rozdílnou barvou, a tedy snadno rozeznatelné, najdete např. v Průvodci naučnou stezkou Okolím Pravčické brány, který vydala správa NP České Švýcarsko a je ke stáhnutí i na internetu. Nahoru na Pravčickou bránu se již desítky let nesmí, přesto, Pravčická brána nestojí navěky. Zřícené skály jsou naprosto přirozenou součástí vývoje krajiny a pískovcové skály jsou náchylné k rozrušování vodou, větrem, mrazem, postupný rozpad je tak vlastně nevyhnutelný.