ANGLICKY: Iraq
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Jumhuriyat Al-Iraq
VELVYSLANECTVÍ: v ČR,
Praha
ÚŘEDNÍ JAZYK: arabština, kurdština
NEJUŽÍVANĚJŠÍ EVROPSKÝ JAZYK: angličtina
VÍZOVÁ POVINNOST: ano
MĚNA: irácký dinár 1 IQD = 0,018 Kč
ROZLOHA: 435 145 km2
POČET OBYVATEL: 31 200 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 72
ETNICKÉ SLOŽENÍ: 72 % Arabové, 18 % Kurdové
NÁBOŽENSTVÍ: 95 % muslimové (65 % šíité, 35 % sunnité), dále
jezídové, zoroastriáni
HLAVNÍ MĚSTO: Bagdád 6 mil. obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Basra, Mosul, Nadžaf, Karbala, Erbil
LETECKÉ SPOLEČNOSTI: Iraqi Airways https://flyiraqiairways.com/
MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ v Bagdádu: Baghdad International
Airport
ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: malárie, hepatitida A, B, tetanus, břišní tyfus, vzteklina
KDY CESTOVAT: jaro, podzim
ČASOVÉ PÁSMO: UTC +3
SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
Samarra – archeologické naleziště včetně mešity se
spirálovitým minaretem
Ashur (Qal´at Sherqat) – vykopávky starověkého hlavního města asyrské
říše
Hatra – ruiny antického města
Erbil – citadela
NÁRODNÍ DOMÉNA: .iq
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:
Petr Nejedlý |
O citadele stojící na pahorku v Erbílu se běžně píše, že je zřejmě nejstarším nepřetržitě obývaným lidským osídlením. Jeho historie sahá šest až sedm tisíc let zpět. Oválná vyvýšenina má rozměry přibližně 430×340 metrů a je vysoká asi 32 metrů. Starobylé sídlo v srdci Erbílu je od roku 2014 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Petr Nejedlý |
Mgr. Lukáš Synek, PhD. – biolog, cestovatel a fotograf, je autorem knihy „Hedvábnou stezkou po stopách dávných karavan“, kterou napsal na základě půlroční expedice po legendární obchodní trase. Lukáš rád jezdí do „zemí, kam se nejezdí“. Jednou z nich je irácký Kurdistán, kam po jedné průzkumné výpravě podruhé dokonce vedl první český zájezd po pádu režimu Saddáma Husajna. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Lukáš Synek cestu do severního kurdského Iráku doporučuje, ale upozorňuje, že Kurdistán ještě není na turistický ruch připraven. Vypráví, že arbílská citadela sice prochází rekonstrukcí a je nyní nepřístupná, ale když se znáte s místním imámem, zakázané brány se otevírají. A když stopnete v autě bratrance kurdského prezidenta, průjezd na checkpoitech je hned snazší.
Pavel Bašta |
Jaký byl irácký Kurdistán v roce 1966? Malý obrázek si můžete udělat ze starých fotografií Mirky Baštové. Cesty z Bagdádu do severovýchodních regionů Iráku byly bezpečnější než dnes, sem tam auto, velbloudí karavany nomádů, vesničky čítající nějakou tu chaloupku s početnými rodinami, zahalené ženy, muži v tradičních úborech i zvědavé děti, které se rády fotily.
Pavel Bašta |
Jaký byl Irák v roce 1966? Malý obrázek si můžete udělat z fotografií Mirky Baštové. Bylo osm let po svržení monarchie hášimovských panovníků, kteří se považovali za potomky proroka Muhammada. V 60. letech vládla armáda, jejíž představitelé navázali bližší vztahy se SSSR. Saddám Husajn ještě nebyl u moci a šíitské svatyně ve městech Karbalá a Nadžaf byly obleženy věřícími.