Areál kromlechu není nijak střežen, není oplocen a vstupné se neplatí. Bylo již odpoledne, když jsme vstoupili mezi menhiry. Kameny stojí na jedenáctistupňovém svahu a je jich devadesát pět. Kráčíme pravěkou svatyní a najednou jsme ztichli a mlčky a pomalu se pohybovali mezi megality. Některé jsou vyšší než já, sem tam nějaké pohladím, na některých vidím jamky, na dalších obtížně rozeznávám vyryté primitivní ornamenty, kruhy, čáry připomínající sluneční paprsky, tamhle je prý bohyně matka s velkýma slunečníma očima. Kromlech byl objeven a popsán až v 60. letech minulého století Henriquem Leonorem Pinou. Nikde jsem neviděl fotografie, jak tehdy svatyně vypadala. Představuji si menhiry povalené na zem, napůl zanesené půdou a prachem, zarostlé v divokých křovinách.

.
Cromeleque dos Almendres

Nebe je modré, žádné dramatické mraky se neprohánějí, v dálce vidíme bílé domy Évory. Když neolitický lid tvořil tuto svatyni (snad to bývala primitivní astronomická observatoř), Évora samozřejmě neexistovala, byla založena až v prvním století jako římské vojenské ležení. A nebyly zde ani oplocené háje korkových dubů a olivovníků. Z Évory je to ke kromlechu snad 15 kilometrů a žádná veřejná doprava sem nejezdí. Nejsnazší variantou je taxi. Cestou jsme udělali zajížďku ke kapličce São Brissos, postavené na kamenech mohutného dolmenu. Ke kromlechu se dá jít i pěšky, ale závěrečných několik kilometrů z vesničky Guadalupe se šlape po prašné cestě. Kdo je citlivější na zvířený prach projíždějících aut, těch 45 minut procházky ho nepotěší. Moc aut ke kromlechu sice nejezdí, ale zvednutý prach se drží dlouho ve vzduchu. Máte-li sebou stan, můžete u kromlechu přespat a užít si atmosféru zapadajícího slunce mezi megality. Počítejte ale s tím, že podobný nápad budou mít i další turisté. My jsme potkali skupinu postarších hippies, kteří se zde utábořili na několik dní před cestou na slunné pláže v Algarve. Protože již máme ubytování v Évoře, jdeme pěšky zpět do Guadalupe a odtud na hlavní silnici, kde stopujeme, na portugalském venkově vždy někdo za pár chvil zastaví.

Nedaleko kromlechu stojí ještě jeden menhir – říkají mu Menhir dos Almendres. Z oné prašné cesty k němu vede krátká odbočka. Stojí tam zcela sám, téměř čtyři metry vysoký němý svědek pradávna.

Další články z Alenteja:
Évora aneb Jak se bydlí pod akvaduktem
Anta Capela de São Brissos
Marvao – Orlí hnízdo Ibn Marwana
Alentejo: Opevněná vesnice Monsaraz