Komplex Prambanan je nejúžasnější ukázkou hinduistické architektury na Jávě. Navíc je snadno dostupný, leží asi 17 km od města Yogyakarta. Z Yogye sem jezdí autobusy TransJogja (TransYogya), klimatizované, rychlé, cesta z centra trvá pouhých 40 minut. Dražší možností je vzít si taxi. Příliš nedoporučuji absolvovat trasu na kole nebo motorce, neboť vede po hlavní výpadovce z Yogye a provoz je indonésky divoký.
A Ráma opravdu tančil. V areálu prambananských chrámů se po setmění koná baletní představení, tzv. Ramayana Ballet Prambanan, jehož atmosféru vykrášlují temné věže hinduistického komplexu v pozadí. Začíná se v půl osmé (to je již na Jávě noční tma) a představení trvá asi dvě hodiny. Tanečníky doprovází tradiční indonéský orchestr gamelan, v němž převažují bicí nástroje, xylofony a různé gongy. Vstupenka pro cizince na představení plné barevných kostýmů a masek stála 175 tisíc rupií (na nejlepší místa jsou ještě dražší), naopak místní mají vstup asi desetinásobně levnější.


Baletní představení v Prambananu

„Zničil jsem všechny protivníky na bitevním poli a porazil svého nepřítele; učinil jsem všechno, co může muž udělat. Uhasil jsem svůj hněv, smyl pohanu způsobenou únosem mé choti a odstranil současně svou hanbu i nepřítele. Prokázal jsem mužnost a splnil daný slib. Jako muž jsem odčinil neopatrnost, pro kterou mi tě zlotřilý rákšasa mohl uloupit.“ Tak se chvástá Ráma, alespoň takto o jeho prvním setkání s osvobozenou ženou Sítou vypráví Dušan Zbavitel v knize Rámájana. Tenhle klasický příběh, který si předávají generace Indů tisíce let, je v dnešním evropském světě genderově přetěžko přijatelný, leckteré feminističtěji bijící srdce může přístup Rámy silně popouzet, však místo aby rek objal svou osvobozenou ženu, vychloubá se svou mužností a nespravedlivě pochybuje nad její věrností – vždyť Síta se statečně obořila na odporného krále démonů Rávanu: „Zanech hříšných myšlenek a marných tužeb a vrať se ke svým ženám! Jsem oddána jedině svému choti a nikdy ho nezradím. Pamatuj, že řád zakazuje vzít druhému manželku, a každý zločin dojde nakonec potrestání. Skončíš špatně, Rávano.“ Na závěr představení Ráma se Sítou i s dalšími postavami bájného mýtu zapózovali všem divákům a kdo má trošku drzosti, mohl jim strčit fotoaparát až před obličej nebo se s nimi vyfotit. Do divadla většinou přijíždějí organizované autobusy a tak zde obvykle nečekají taxíky pro náhodné zájemce. Pokud se tedy nechcete procházet kilometr do hotelu pěšky setmělým městečkem, je lépe myslet na domluvení odvozu předem.


Prambanan


Prambanan

Tři hlavní chrámy v Prambananu jsou zasvěceny trimúrti, tedy trojici nejvyšších hinduistických bohů (Brahma, Višnu, Šiva). Chrám boha Šivy je nejvyšší, měří 47 metrů a reliéfy na jeho zdech vyprávějí hinduistické mýty, především Rámájanu. Protože mocní bohové neputují světem pěšky, stojí před jejich chrámy trojice menších, zasvěcených jejich „dopravním prostředkům“ – zde jsou uctíváni býk Nandin, který vozí boha Šivu, labuť Hansa, na níž létá Brahma a Garuda, pták s lidským tělem nosící Višnua. V rozlehlém komplexu jsme zavítali i k několik stovek metrů vzdálenému chrámu Sewu. Jeho věže jsou pod lešením, a podle rychlosti prací ještě dlouho budou, jediní dva dělníci, které jsme viděli, pospávali v chládku. Možná zde ještě opravují následky děsivého zemětřesení, které na střední Jávu udeřilo v roce 2006 a srovnalo se zemí na 135 tisíc budov. V okolí Prambananu je řada dalších chrámů, např. Plaosan – 2 km od hlavního komplexu nebo palác krále Boka (Kraton Ratu Boko) – asi 2,5 km jižním směrem od vesnice Prambanan.


Prambanan, chrámy zdobí nádherné reliéfy


Prambanan, dílo starých mistrů a novodobé kreativity

Kolem areálu se pohybují prodejci suvenýrů, ale během samotné prohlídky nás nikdo nerušil. Jen na procházce k Sewu jsme minuli paní nabízející k prodeji chladnou vodu, samozřejmě dráže než v krámku, ale jak namítala má žena „ta starší paní tu vodu musela koupit, pak chladit v lednici a teď se s tím statečně tahá po areálu“ a vrátila se za paní a ještě jí přidala dýško. A na závěr jsme si společně s indonéskými dětmi pohladili krotké jeleny.

Prambanan se začal stavět někdy v 9. století. Na střední Jávě tehdy vládlo království Mataram a šailendrovská dynastie, jejíž panovníci vyznávali tu hinduismus tu buddhismus. Konverze mezi oběma náboženskými směry nebyly v té době ničím neobvyklým a tak se v království Mataram stavěly chrámy hinduistické i buddhistické. Hinduismus se šířil na indonéských ostrovech od prvních století našeho letopočtu a to především v podobě šivaistického kultu, proto bývá Šivův chrám nejvyšší a samotný Šiva je vždy znázorněn uprostřed mezi Brahmou a Višnuem. Odkud pocházela šailendrovská dynastie se vědci neshodnou (Šaila-Indra znamená pán hor). Někteří tvrdí, že její zakladatelé přišli z jižní Indie, další hledají její kořeny v království Fu-nan v jihovýchodní Asii nebo doma na Jávě a Sumatře. Zakladatel dynastie Dapunta Selendra byl šivaistou, ale jeho nástupci přešli k buddhismu. Na buddhistických stavbách Plaosan jsou nápisy dokumentující, že královští manželé Pramodawardhani a Rakai Pikatan poroučeli stavět jak hinduistické tak buddhistické svatyně. Nedlouho po vybudování Prambananu se královský dvůr přestěhoval na východ Jávy a svatyně, kterou po tolik let budovaly lidský um a lidské ruce, byl opuštěn. Odpovědi na kratičkou otázku proč?, jsou jen spekulace. Někdy kolem roku 1000 byla centrální Jáva zničena největším výbuchem sopky Merapi za posledních tisíc let. Podle jednoho nalezeného nápisu se ale královský dvůr přestěhoval na východ Jávy dávno před tímto gigantickým výbuchem.


Jeden z dwarapalakas, strážců bran v chrámu Sewu


Odpočinek v chrámu Sewu

Ukázky z knihy Rámájana, nakladatelství Argo, ze staroindických originálů převyprávěl Dušan Zbavitel.

Další informace:
http://www.borobudurpark.co.id/en/prambanan-temple-complex.html

Další články z Indonésie:
http://www.cestomila.cz/clanky/zeme/28-indonesie