V Toskánsku se ocitnete ve světě dokonalé harmonie. Míjíte nekonečné vinice, olivové háje, na kopcích zdánlivě spí malá středověká městečka, nebo je zdobí menší či větší kamenná vila s prašnou příjezdovou cestou tvořenou alejí cypřišů. Takhle to zde vypadalo snad již za renesance. A u skleničky místního proslaveného červeného vína můžete filozofovat, zda Toskána vytvořila ranou renesanci, nebo naopak raná renesance vytvořila Toskánu. Když přes den projíždíte toskánským krajem, zdánlivě… jako by spal. Kde se schovávají ti Italové, údajně temperamentní lid? Spíše si hoví někde v chládku a nenechají se rušit, zvláště právě v čase siesty. To ovšem neplatí jeden březnový den, tehdy je Siena na nohou, siesta nesiesta.

Stačí říci ta dvě slova: Strade Bianche. A všichni, kteří si oblíbili cyklistická klání, vědí. Vítejte v Toskánsku, na prašných bílých silnicích. Tak zní v překladu jméno závodu, který se stal odpovědí Italů na belgické klasiky. Že jsou právě SB nejatraktivnějším cyklistickým závodem roku, není až tak ojedinělý názor. Mají krátkou historii, ovšem mimořádnou popularitu a vydobyly si významné renomé.


Vpravo dolů – začátek Le Tolfe


Le Tolfe


Le Tolfe – románský kostel nahoře


Toskánská krajina v okolí Le Tolfe – vinice, olivový háj, vila na kopci

Jméno Strade Bianche odkazuje právě na úseky prašných šotolinových cest, jejichž celková délka v závodě bývá až přes 60 kilometrů. Italsky se jim říká settore. Start i cíl v Sieně, cyklisté pravidelně zavítají i hlouběji na toskánský jih až k Montalcinu. Le Tolfe, Porta Fontebranda, Via Santa Caterina a Piazza del Campo, to jsou čtyři atraktivní body závěrečných kilometrů Strade Bianche. Poslední settore severně od Sieny se jmenuje Le Tolfe a pouze 13 km před cílem bývá mnohdy rozhodující překážkou. Nejen nezpevněný povrch je záludností pro cyklisty, po úvodním sjezdu následuje druhá polovina Le Tolfe, což je prudké až 17% stoupání. Bíle zbarvená cesta se před vámi najednou zvedá jako zeď. Během pár dekád se z Le Tolfe stal doslova ikonický výstup. Nahoře románský kostel zasvěcený boloňskému biskupovi sv. Paternianovi. Kostel je vzdálen od Piazza del Campo necelých pět kilometrů, ale cyklisté po Le Tolfe Sienu objíždějí a vracejí se do ní naopak z jihu. Brána, kterou vjíždějí do historického centra Sieny se jmenuje Fontebranda. Z ní je to pár šlápnutí k vjezdu do uličky sv. Kateřiny (Via Santa Caterina, sv. Kateřina zvaná Sienská je patronkou svého rodného města). V ní šlapou na dotek od rozvášněných diváků a ve stoupání se sklonem až 16 procent. Ulička má jen dvě stovky metrů, převýšení je asi 35 metrů. Kdo tam vybojuje alespoň malý náskok, vyhraje Strade Bianche. Cíl je již nedaleko, na Piazza del Campo se vjíždí z Via Rinaldini.


Piazza del Campo, sjezd z Via Rinaldini – cíl Strade Bianche


Porta Fontebranda


Via Santa Caterina


Via Santa Caterina

Nad Piazza del Campo se tyčí zvonice Torre del Mangia, z níž je seshora úchvatný pohled dolů na náměstí ve tvaru lastury. To, co dělá Piazza del Campo snad nejúchvatnějším náměstím světa, co ho tolik odlišuje od jiných, je jeho atmosféra. Kde jinde přijdete a… jednoduše se posadíte uprostřed náměstí na zem. Bohužel, v dubnu byla věž nepřístupná, pracovalo se tam.

Jistě, do Toskánska se jezdí za úžasnými památkami, renesanční kulturou, vínem a malebnými městečky. Ovšem Strade Bianche jsou Strade Bianche. A Il Palio di Siena je Il Palio di Siena. Nuže, do Sieny jednou v březnu na SB a podruhé v létě na Il Palio di Siena. Je to neskutečně drsný a neobvyklý dostih, zatáčky jsou hodně zrádné, pády jezdců z neosedlaných koní nejsou ničím výjimečným. Trvá přibližně pouze 90 sekund a jezdci reprezentují jednotlivé čtvrtí města (contrade). Slavnost tak krátká není, paliu předchází mj. i průvod v historických kostýmech. Počet kontrád se v průběhu tisíciletí výrazně měnil, údajně jich bývalo až několik stovek, než mor v roce 1348 zdecimoval populaci města téměř o dvě třetiny. Klíčovým okamžikem v historii kontrád je rok 1730, tehdy vydala guvernérka města Violante Beatrice di Baviera (Violante Beatrix von Bayern) nařízení, které platí dodnes. Určuje počet kontrád města na 17 a zároveň definuje i jejich území.

Na SB se těší i cyklističtí komentátoři, každoročně je vysílá Eurosport. Hezky to vystihl Martin Hačecký: „Je to nalezený pořadatelský recept na dokonalý závod. Kombinace náročnosti, naprosto okouzlující krajiny a nadšení fanoušků z řad skutečných cyklistických znalců z něj dělá vzorový příklad moderní klasiky. Tak jako na každé jiné správné klasice – všechny taktické přípravy, dokonalé nutriční plánování a materiální rozhodnutí jdou úplně stranou. Každý úsek je totiž popsán příběhem nepředvídatelného dobrodružství každého jezdce. A v čem ještě spočívá ten magický přesah Strade Bianche – stane se mi to každý rok – jakmile projedou cílem, uvědomím si, že je čas oprášit kolo a vyrazit. Je to závod, který sice přiková k obrazovce, ale zároveň od ní vyhání ven.“

Více o Sieně:
Siena: Nejkrásnější náměstí světa – Piazza del Campo

Zajímavé informace:
www.consorziotutelapaliodisiena.it
www.strade-bianche.it