První písemná zmínka o osadě Zlín pochází z roku 1322, královna Eliška Rejčka ji tehdy darovala brněnskému klášteru. Od nejstarší písemné zmínky o Zlínu uběhlo dlouhých 700 let a vypadá to, že zlínská zoo překoná v letošním roce hranici 700 000 hostů. „Návštěvnost zahrady je naprosto fantastická. Obrovským magnetem je Jaguar Trek, největší expozice pro jaguáry v Evropě, lidé uvidí jaguáry v rozlehlém výběhu, při komentovaném krmení je mohou sledovat, jak se potápějí v jezírku a loví ryby“, uvádí ředitel Roman Horský. „Zoo Zlín postupně buduje areál, který se liší od tradičního pojetí zoo. Velký důraz klade na zajištění maximálního komfortu pro zvířata, připravuje pro ně nadstandardně rozhlehlé expozice.“

Zlínská zoo se v roce 2021 zařadila mezi trojici nejoblíbenějších turistických cílů České republiky. Do zoo zavítalo téměř 624 000 osob, o 20 % více než o rok dříve. „Věříme filozofii, že pokud jsou zvířata spokojená, jsou spokojení i návštěvníci. Prostor pro jaguáry má rozlohu přes 2000 metrů čtverečních,“ dodává ředitel Roman Horský. Jaguar Trek otevřeli v polovině května, po dvaceti letech tak obnovili chov těchto kočkovitých šelem. V Jaguar Trek uvidíte dva jaguáry, čtrnáctiměsíčního černého samce Danyho a téměř dvouletou žlutohnědou samici Yunu. Zdá se, že na nový domov si již zvykli, chovatelé doufají i v narození mláďat. Jistě, ne každý den a každému se podaří užít si jaguáří pár při potápění v jezírku.


Procházka mezi pelikány


Blízkost lidí snášejí pelikáni s naprostým klidem


Ara arakanga


Úchvatná je průchozí voliéra papoušků ara arakanga v expozici Guayanas. Je jich tam nejméně deset.

Nejbližší kontakt s jaguáry je přes sklo, ale s pelikány, to je jiná. Pelikáni australští se neschovávají někde na vodní hladině dále od lidí, ale polehávají a pospávají na chodníčku přímo mezi lidmi. Případně zaberou lavičku. Nejen pro děti nevídaný kontakt. Nesmí se to, jistě, ale kdo by odolal krotkého pelikána lehce pohladit. Na zemi se pelikáni možná pohybují trochu nemotorně, ale lidí se nebojí a nechávají se i pohladit v naprostém klídku. A jejich až téměř půl metru dlouhých zobanů se nikdo nemusí obávat. Jen se, pár desítek centimetrů od vás maličko protáhnou, zobákem srovnají peří a zase se uloží, jak je jim pohodlné. Že vedle nich skotačí děti… to berou pelikáni australští jako by na to byli zvyklí tisíce let.

Úchvatná je průchozí voliéra papoušků ara arakanga v expozici Guayanas. Těch barev! Převažuje jasná červená, doplňují ji modrá, žlutá, maličko zelená. Když se jich několik vznese a proletí nad hlavami, dámy vypísknou, pánové pronesou „ty vole“. Různých exotických ptáků je ve voliéře, udávané jako největší v České republice, několik desítek, mj. převážně zelený amazoňan pomoučený. Pozorovat až metr dlouhé pestrobarevné papoušky během oběda, bez jakéhokoli oddělení, je fascinující. A když se ozve jejich křik, připadáte si jako v amazonském pralese. Mimochodem, mláďata papoušků ara arakanga křtil před časem i Vladimír Plešinger, autor řady cestopisných knih z Afriky a Jižní Ameriky.

Nejen pelikány, pohladit si všichni mohou i rejnoky. To jsem kdysi zažil na nizozemském ostrově Texel. Pouze se od návštěvníků žádá, aby si před hlazením rejnoků umyli ruce. A nejen hladit, dokonce i krmit. V pavilonu je za 40 Kč k dispozici kelímek s krmnou směsí obsahující kousky ryb a krevet. Mořské rejnoky druhu siba ománská se ve zlínské zoo dokonce podařilo rozmnožit, odchov je mimořádným úspěchem (poprvé v Evropě) i v celosvětovém měřítku. Zlínská zoo chová siby ománské od podzimu 2014, kdy otevřela expozici pojmenovanou Zátoka rejnoků. Nuže, stačí natáhnout ruku do vody a chvilku čekat, než jeden z rejnoků proplave právě kolem ní. Nebude to dlouhé čekání.

Mláďat se ve zlínské zoo narodilo v poslední době spousta. V červnu oslavili první narozeniny prvního mláděte slona afrického v České republice. Rozrostla se i početná tlupa dželad, opic blízce příbuzných paviánům, Zoo Zlín je stále jedinou českou zoo, ve které návštěvníci mohou obdivovat neposedná a hravá mláďata dželad. A v tropické hale Yucatan se pomalu odvažují představit návštěvníkům mláďata vyder obrovských, největších vyder na světě. Vydávají (dospělí) výrazné a protivné zvuky. Parta dospělých se s mláďaty nijak nemaže, šup do vody, poté ale matka vezme mladé za krk do zubů a vynese zpět do hnízda. O mladé se stará celá rodinná skupina. Yucatan nabízí návštěvníkům průchod tropickým středoamerickým pralesem včetně provazových „chodníčků“ ve vyšším patře pralesa, někteří ptáci a primáti létají a běhají v korunách stromů volně mezi lidmi, s vydrami by to bylo hazardem, jsou to nemilosrdní dravci. Stačí připomenout několik let starou událost z newyorské Bronx Zoo, tamní vydry stáhly do vody opici, a když se na ni vrhla celá tlupa, nebylo jí pomoci.


Hlazení rejnoků


V červnu oslavili první narozeniny prvního mláděte slona afrického v České republice


Král zvířat oddělený vodou a plotem


Sup na pár centimetrů

V říjnu nabízí Zoo Zlín oblíbené lampionové prohlídky, můžete si užít večerní návštěvu areálu zahrady a také zámku Lešná. Večerní návštěvu zlínské zoo zpestří povídání průvodců formou vedených prohlídek. Vstupné na večerní prohlídky zoo se nemění, zůstává stejné jako při běžné návštěvě. Během tzv. lampionových prohlídek budou tropická hala Yucatan, Zátoka rejnoků, pavilon žiraf a slonů otevřeny do 21.00 hod. Zajímavý je i program Nocuju v Zoo Zlín, který nabízí jedinečnou možnost přenocovat uprostřed areálu zoo. S průvodcem si projdete ty nejoblíbenější expozice, zodpoví také všechny zvídavé dotazy a třešničkou programu bude bohatá snídaně v restauraci Tyrol. Ubytování je v apartmánu Tyrolského domu, který se nachází v těsné blízkosti zámku Lešná. Apartmán je vybaven vlastní koupelnou včetně toalety, samozřejmostí je televize a wifi.

Chovatelským úspěchem zlínské zoo jsou i klokani rudokrcí, především jejich albínská varianta. Od roku 2005 se narodilo více než dvacet albínů, většina z nich v rámci spolupráce s dalšími zoologickými zahradami nezůstala natrvalo. Několik klokaních rudokrkých albínů (tedy naprosto bílých) ale v zoo zůstává.

Ve zlínské zoo chovají pět druhů supů. Před dvěma stovkami let byl sup bělohlavý v jižní Evropě hojným dravcem, ale jeho stavy prudce klesaly. Díky programům na jejich záchranu se počty supů opět zvyšují. Do těchto programů je zapojena i zlínská zoo, v níž se supi přirozeně rozmnožují, první mládě supa odchovali v roce 2007. A supi jsou pravidelně navraceni do volné přírody, v horských regionech Bulharska a Itálie našlo nový domov už sedmnáct zlínských dravců. Mimochodem, před devíti lety sežrali supi v Pyrenejích pravděpodobně mrtvou ženu, která se zřítila ze skal, jedná se o první novodobý případ v Evropě, kdy supi sežrali člověka. Průchod supí voliérou je dalším kontaktním zážitkem, když se sup snese na pletivo těsně nad hlavami lidí, jeho drápy, oči a zobák jsou tak blízko. Jen si nestoupejte přímo pod supy, vyměšování stolice by vás mohlo zasáhnout.

Na webových stránkách www.staryzlin.cz se dočteme: První zoologická zahrada ve Zlíně byla zřizována z iniciativy firmy Baťa, vznikla na počátku 30. let 20. století a existovala zde přibližně jedno desetiletí. Přestože byla otevřená pouze krátkou dobu, patřila mezi nejstarší veřejné zoologické zahrady v republice. Její první působiště se nacházelo v městských sadech ve Zlíně a později se přesunula na Tlustou horu nad město. Po zpřístupnění parku v květnu 1930 pobývaly v kleci čtyři opičky a do jednoho z malých jezírek bylo umístěno deset želv. Na podzim roku 1930 byly želvy přemístěny, jezírko zvětšeno a prohloubeno a jeho novými obyvateli se stali tuleni. Párek tuleňů s několika dalšími zvířaty byl zakoupen u firmy Hagenbeck v Hamburku. Největší popularity se brzy dostalo zlínské zoologické zahradě díky darovanému berberskému lvíčku. Ten se také stal po dobu trvání zlínské zoo její největší chloubou. Podle informací Státního okresního archivu ve Zlíně se o darování malého lva zmínila řada regionálních i celostátních novin poprvé 10. dubna 1931.

První zlínská zoo se rozrůstala a později byla přesunuta na Tlustou horu, než její provoz ukončil nedostatek prostředků za německé okupace v roce 1939. Památkou na ni je socha v areálu pražského Strahovského kláštera. Sochař Bohumil Kafka ji totiž vytvořil právě podle Cézara, který ho zaujal během návštěvy zoo. Zlínský lev byl dokonce na půl roku převezen kvůli tvorbě sochy do Prahy.

„Baťova“ zoologická zahrada s Cézarem nebyla ve Zlíně a okolí jedinou. V parku a oboře zámku Lešná (v současnosti v areálu zlínské zoo) chovali zvířata majitelé z hraběcí rodiny Seilern-Aspang. Na stránkách www.zoozlin.eu se píše o historii této veřejnosti přístupné malé zoo, v níž žili např. jelen sika Dybowského, sambar indický, antilopa jelení, gazela džejran, pštros emu, orel královský, mufloni, papoušci. Zámek Lešná byl po konci 2. světové války zestátněn, neboť Seilernové se hlásili k německému národu a občanství. Již státní zoo byla oficiálně otevřena v roce 1948, její rozvoj byl ale postupný, až na začátku 60. let byl postaven např. pavilon šelem, v jehož prostorách se objevili lvi, tygři a medvědi.

„Provozní soběstačnost zoo včetně sponzorských darů dosáhla za rok 2021 neskutečných 90,67 %. Je nejvyšší v rámci českých zoo a naprosto výjimečná i ve srovnání s evropskými a světovými zahradami“, potvrzuje ředitel Roman Horský. Není divu, zlínská zoo totiž každého nadchne.