Organizace vstupu do archeologického areálu Segesta je oslavou toho, jak hosty otrávit. Přečtete-li si recenze na internetu, zjistíte, že si stěžují i Italové, zatím se však nezdá, že by to vedlo k něčemu pozitivnímu. U chrámu dostatečně velké parkoviště, ale parkovat se tam nesmí, posílají nás o kilometr dál. Tam z vás vytáhnou za parkoviště 5 € a malým busem turisty v určený čas odvezou ten kilometr zpět ke vstupu do archeologického areálu. Nenalezl jsem chuť zeptat se, za kolik nás odvezou, ale šuškalo se, že je to v ceně. Poté již menší fronta u pokladny před chrámem, tradiční procedura, tedy QR kód, registrovat se na webových stránkách, tentokrát brali hotovost, což nebylo všude automatické. Vstupné šest eur plus jeden a půl za případný přesun autobusem k divadlu, je to přes kilometr do kopce. Ta krátká cesta autobusem (jezdí v 30minutovým intervalech) má výhodu v menší únavě a rychlejším přesunu, nevýhodu v tom, že se v roušce potíte mezi lidmi a od divadla není vidět chrám, takže neuděláte atraktivní fotografie, jako ze serpentin silnice. Půjdete-li k divadlu pěšky, cestu téměř nelze zkrátit, jen minimálně pár zatáček po stezce.


.
.
.

Od vstupu do areálu (nechybí občerstvení a prodejna suvenýrů) je to k chrámu asi pět minut do kopce. Chrám v krásném přírodním prostředí stojí za vidění, bohužel, je oplocen a dovnitř se, na rozdíl např. od Selinunte, nesmí (do divadla ano). Patří k nejzachovalejším starověkým chrámům v celém Středomoří, je starý přibližně 2500 let, má 36 sloupů, šest na šířku a čtrnáct na délku, sloupy jsou vysoké téměř deset metrů. Archeologové tvrdí, že chrám postavili Elymové, národ, který již před 3000 lety obýval západní Sicílii. Jejich původ je neznámý, teorií existuje několik, ta nejvíce fascinující je, že jsou potomky Trójanů, kterým se na lodích podařilo uprchnout ze zničené vlasti, tak to popisuje i jeden z nejvýznamnějších starověkých řeckých historiků Thúkydidés. Nakonec proč ne, vždyť původ ve vyvrácené Tróji má podle legend i římská říše, vždyť Řím založili potomci uprchlíků z Tróji, které vedl Aeneas (či Aineiás), jeden z trójských velitelů a člen trójské královské rodiny. Titus Livius ve svém díle Dějiny od založení města (Ab urbe condita libri) píše: Aeneas vyhnaný z domova… přišel nejprve do Makedonie, potom byl při hledání nových sídel zanesen na Sicílii a od Sicílie zamířil s loďstvem… Z těchto slov vyplývá, že bychom původ Elymů mohli hledat ve skupině Trójanů, která nepokračovala v dalším hledání domova a kterou Aeneas zanechal na Sicílii. Vedl je Elymos, Aeneův bratr, který buď dorazil na Sicílii ještě před svým sourozencem, nebo společně s ním. A snad to bylo úplně jinak…


.
.
.

Elymové se usadili na západě Sicílie, sousedili s kmenem Sikanů, který zřejmě přišel z dnešního Pyrenejského poloostrova, dále na východě se z italské pevniny tlačil kmen Sikelů. Právě Sikelové, kteří přemohli Sikany, dali jméno ostrovu, pojmenovali ho Sikelia, latinsky Sicilia (řecky Σικελία). Od poloviny 8. století se na ostrově usazovali řečtí kolonisté a Elymové postupně přebírali řeckou kulturu, používali řeckou abecedu, ale jejich jazyk je dodnes nerozluštěný. Významným konkurentem bylo pro elymská společenství Selinunte, řecké město založené na jihosicilském pobřeží. Elymové se neváhali spojit s mocným Kartágem (které Selinunte zničilo), mnohem později, během punských válek, ovšem stáli na straně Říma. Jak šla staletí, Elymové postupně splývali s ostatními obyvateli ostrova, snad se zároveň ve stále větším počtu stěhovali do dnešního Castellammare del Golfo, což byl již od 5. stol. př. n. l. přístav Segesty, který ve srovnání s vnitrozemským městem nabízel spoustu pracovních a obchodních příležitostí. O 25 století později je Castellammare del Golfo turistické místo, přesně takové, jaké si člověk u moře v Itálii představuje. Hezký přístav, tisíc nabídek na různé výlety po moři k nedalekým plážím jako Cala Rossa atd. Půjčení lodi, prostě všechno možné. Všude restaurace, nezapomeňte na granitu, se šlehačkou je báječná.

Archeologové udávají, že chrám v Segestě nebyl nikdy úplně dokončen (což má snad na svědomí vojenský vpád) a předkládají i důkazy, např. že sloupy jsou v takovém „syrovém“ stavu bez žlábkování, chrám nebyl zastřešen a chybí i vnitřní kultovní místnost (naos). Dokončen, či nedokončen, chrám je jednou z nejpůsobivějších antických památek Sicílie. Z kilometr vzdáleného divadla (pro asi 4000 diváků) přirozeně zasazeného ve svahu Monte Barbaro je okouzlující výhled do široké krajiny. Před vstupem do divadla se prochází zbytky starověké Segesty, ovšem zachovaly se pouze základy, zničená je i agora (římské fórum). U divadla lze pod několika stromy najít stín, což ve spalujícím létě přijde vhod. Město kdysi chránily hradby, které byly v ranné římské císařské době zesíleny, nejzachovalejší částí je La Porta di Valle. Během nedávných archeologických prací byly odhaleny i základy mešity pravděpodobně z 12. století, což dokazuje, že místo bylo osídleno muslimskou populací ještě v době normanské vlády. Na závěr jedno doporučení – chcete-li si užít antická dramata ve starověkém divadle, v letních měsících se v Segestě koná Calatafimi Segesta Dionysiache Festival.