aktuality

Vzhledem k nejisté bezpečnostní situaci MZV ČR nedoporučuje cestovat do oblasti jihovýchodního Turecka, zejména jižně a východně od jezera Van až k hranicím, včetně provincií Hakkari, Sirnak. Do měst Mardin, Siirt, Tunceli, Van, Diyarbakır, Hatay, Şanlıurfa a jejich okolí se doporučuje cestovat jen v nejnutnějších případech. Zásadně se nedoporučuje cestovat do míst poblíž syrských a iráckých hranic, kde může dojít k bezpečnostním incidentům.

Bezpečnostní situace na jižním pobřeží Turecka – a to ve všech turistických oblastech, jak na Turecké riviéře, tak na Egejské riviéře, či v oblasti Bodrumu – je relativně klidná a pro turisty bezpečná. Vždy je však nutno dodržet doporučení delegátů turistických kanceláří a případně vedoucích ubytovacích zařízení, dále doporučení místních úřadů a bezpečnostních složek. V souvislosti se stávající bezpečnostní situací v zemi se důrazně doporučuje vyhýbat se probíhajícím demonstracím a místům s velkou koncentrací lidí. Při výběru místa ubytování je nutno se zejména přesvědčit, že se ubytování nachází v bezpečném místě. Je zakázáno fotografovat vojenské a policejní objekty a zároveň nedoporučujeme fotografovat budovy státních institucí.

MZV ČR doporučuje všem, kdo plánují navštívit Turecko, aby sledovali webové stránky MZV ČR a také webové stránky Velvyslanectví ČR v Ankaře a Generálního konzulátu ČR v Istanbulu.

Nejvyšší hora Severní Ameriky byla oficiálně přejmenována na Denali, což v jazyce původních atabaských obyvatel znamená „vysoký“. Obyvatelé Aljašky se vždy klonili spíše k tradičnímu pojmenování Denali a aljašští politici o obnovení tohoto názvu usilují celá desetiletí. Hora dosahuje výšky 6168 metrů a nachází se v národním parku Denali. Název McKinley nesla od roku 1917, William McKinley byl 25. prezidentem USA, s aljašskou horou ale nemá nic společného. Když byl v roce 1980 národní park Denali založen, Aljašská komise pro geografické názvy (Alaska Board of Geographic Names) změnila jméno hory na Denali. Oficiálně byl ale stále používán název McKinley. V době ruské kolonizace Aljašky byla v ruštině hora nazývána Bolšaja Gora. Denali je velkou výzvou mezi horolezci, je známa extrémními změnami počasí a pokus o její zdolání zaplatila životem už asi stovka horolezců.

31. července se od roku 2007 slaví jako Světový den rangerů. Poslední červencový den je především vzpomínkou na ty, kteří byli při ochraně přírody a světového dědictví zavražděni a je zároveň připomenutím náročné práce rangerů. International Ranger Federation (IRF) byla založena v roce 1992 a dnes má přes 60 národních poboček.
https://www.facebook.com/InternationalRangerFederation
http://internationalrangers.org

Poslední červencovou neděli se na hraniční hoře Velká Javořina v Bílých Karpatech koná tradiční slavnost bratrství Čechů a Slováků. Česko-Slovenská (nebo Moravsko-Slovenská, chcete-li) setkání na Velké Javořině začala v roce 1845 při oslavě prvního čísla Slovenských národních novin, masovější podobu měla od roku 1860. Poslední sraz před 2. světovou válkou byl v roce 1933. Ale hned po válce sem na první sjezd česko-slovenské vzájemnosti dorazilo na 25 tisíc lidí. I po pádu komunismu v roce 1989 pokračuje tradice setkávání dvou sousedů pestrou přehlídkou hudebního folklóru.
Více na http://velkajavorina.com
O výletu na Velkou Javořinu v článku:
Bílé Karpaty: Velká Javořina, česko-slovenská setkání a mongolský poklad

Ocenění bylo uděleno již podruhé za sebou hlavní italskou asociací na ochranu životního prostředí Legambiente a italským turistickým klubem Touring Club. Alpské vodní zrcadlo v západním Trentinu, na úpatí pohoří Dolomity Brenta, získalo již pošesté za sebou také ocenění „5 plachet“. Trentino je ideálním místem pro provozování outdoor aktivit, pro prověření vlastních schopností, fyzické kondice a smyslu pro dobrodružství nebo pouze pro odpočinek, pohodu a harmonické soužití s přírodou. Největší italské alpské jezero přírodního původu leží více než 800 metrů nad hladinou moře.

V pondělí 6. července začíná v Pamploně na severu Španělska slavnost na počest sv. Fermína. Slavnost, která potrvá až do 14. července, se stala světově proslulou nikoli kvůli náboženské horlivosti, ale běhu býků, v němž býci společně s tisícovkami lidí běží ulicemi starého města.
Adrenalinové běhy s býky startují vždy v 8 hodin ráno a celková délka běhu je 848 metrů. Tradice běhů údajně sahá do 19. století, kdy byli býci vyháněni do arény před konáním koridy. Běh s býky proslavil spisovatel Ernest Hemingway, který byl i velkým fanouškem koridy. Nebezpečné běhání s býky se mu zalíbilo a do Pamplony se pravidelně vracel. Běhání s býky ale není bezpečnou zábavou, od roku 1911, kdy se začaly vést oficiální záznamy, při nich přišlo o život 15 lidí.
Více na www.sanfermin.com

MZV ČR doporučuje českým občanům zvážit aktuálně zbytnost cest do severních horských oblastí Nepálu. S ohledem na rozsah škod způsobených zemětřesením v Nepálu dne 25. 4. 2015 a na masivní sesuvy půdy, ke kterým na území Nepálu dochází v souvislosti s obdobím dešťů. Došlo k dalšímu poškození infrastruktury včetně některých hlavních horských komunikací.

Nová výstava Národního muzea představuje prostřednictvím jedinečné zápůjčky ze Súdánského národního muzea výsledky archeologických výzkumů v Súdánu, kde od roku 2009 působí Národní muzeum a Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Návštěvníci výstavy České výzkumy v Súdánu mohou obdivovat například část sochy núbijského krále objevenou v Usli, unikátní soubor soch starověkých božstev, importy, které do Súdánu doputovaly z odlehlých oblastí římské říše nebo rekonstrukci pohřbu lučištníka z lokality Sabaloka. Unikátní zápůjčka ze Súdánského národního muzea je doplněna několika předměty pocházejícími ze sbírek Náprstkova muzea. Mezi ně patří i rakev s mumií ženy, která žila v době 25. dynastie (747 – 664 př. n. l.), kdy spojenému království Núbie a Egypta vládli panovníci núbijského původu.
Výstava v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur končí 30. září.
Rozhovor s archeologem Pavlem Onderkou:
Súdán, který zažíváme my, je zcela jiný než ten, který popisují v médiích
Vzpomínka na Súdán aneb Putování jednou z nejobávanějších zemí Afriky

Ve středu 17. června začne v muslimském světě postní měsíc ramadán. Každý den až do západu slunce se musí muslimové zříci jídla a pití. Půst o ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. V posledních letech se ale ramadán stal (podobně jako Vánoce) komerčním svátkem, kdy si lidé dávají dárky a po západu slunce se pořádají bohaté hostiny.
Postit se nemusí děti, staří lidé, těhotné ženy a nemocní. Turistům v muslimských zemích se nedoporučuje jíst a pít na veřejnosti, což si mnozí muslimové vysvětlují jako pohrdání jejich náboženstvím. Co se píše o ramadánu v Koránu: „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní! Postěte se jen po určený počet dní! Ten z vás, kdo je nemocen anebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později. Ti, kdož mohou se postit, však nečiní tak, ti nechť se vykoupí nakrmením jednoho chudého. Kdo však dobrovolně učiní více dobrého, bude to přičteno k jeho dobru. A půst je pro vás lepší – jste-li rozumní. Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení“.

Archeologický park Carnuntum nabízí antické památky, rekonstruované římské budovy, ale také podívanou v podobě římských oslav. Antické období zde ožije o víkendu 13. a 14. června, kdy zde uvidíte římské legionáře, gladiátory atd. Vyzkoušejte si v muzeu pod širým nebem, jak se žilo v dobách starověkého Říma. Carnuntum se nachází mezi Vídní a Bratislavou u obce Petronell-Carnuntum.
Program na www.carnuntum.co.at

27. ročník festivalu africké hudby a kultury se bude konat 4. až 7. června ve Würzburgu. Za více než čtvrt století své existence se stal největším festivalem svého druhu v Evropě. Africká hudba, filmy, umění.
www.africafestival.org

V neděli 31. května projede Vlčnovem královská družina. Tradiční Jízda králů začne již v 11.30 od domu krále čp. 722 v ul. Masarykova. Slavnostní program je ale přichystán již od pátečního večera. Hosté Jízdy králů si užijí vystoupení folklorních souborů, jarmark lidových výrobků a večery ve vlčnovských búdách při cimbálové muzice a dobrém vínu.
Více o Jízdě králů v článku Jízda králů a koštování v búdách
a na www.jizdakralu.cz
Důležitá upozornění:
V obci Vlčnov není bankomat a v neděli celková uzavírka obce.

Všechna turistická střediska v Jordánsku jsou bezpečná. Aktuální bezpečnostní situaci lze v případě potřeby konzultovat se zastupitelským úřadem ČR v Ammánu www.mzv.cz/amman.

Z důvodu nadále trvajících bojů v Sýrii a Iráku a zvýšeným bezpečnostním opatřením v blízkosti jordánsko–syrské a jordánsko–irácké hranice MZV ČR doporučuje občanům cestujícím do Jordánska nebo pobývajícím na jeho území zcela upustit od návštěv oblastí v blízkosti syrských a iráckých hranic.

Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem zve na putování po blatnických búdách. 16. května od 10 do 19 hodin bude otevřeno více než 30 búd (vinných sklepů).
Vstupné je 700 Kč na místě (pokladna na obecním úřadu). Cena zahrnuje degustaci ve všech búdách, degustační skleničku, poslech cimbálových muzik ve sklepech, mapku a poukaz na odběr vína v hodnotě 200 Kč.
Více na www.vinariblatnice.cz
Článek o Blatnici pod Svatým Antonínkem: Vinice a vinařské búdy pod karpatskými kopci

V souvislosti s konáním parlamentních voleb v Etiopii upozorňuje Ministerstvo zahraničních věcí na riziko možného zhoršení bezpečnostní situace v zemi, a to jak během dne voleb (24. května 2015) a bezprostředně před ním, tak i během následujících dní a při vyhlášení předběžných výsledků voleb dne 31. května, resp. konečných výsledků dne 22. června 2015. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje zvážit nutnost cestovat do Etiopie v tomto období.

Při pohybu po zemi pak doporučuje sledovat aktuální situaci, vyhýbat se jakýmkoli veřejným shromážděním a v den voleb také okolí volebních místností. Nelze vyloučit, že může ojediněle docházet k násilnostem a střetům s bezpečnostními složkami. Je třeba počítat také s možností omezení pohybu cizinců v zemi v době voleb, zvláště v bezprostředním okolí volebních místností. Během období voleb může též dojít k výraznějším výpadkům mobilní telefonní sítě, příp. internetu.

13. dubna začíná v Barmě vodní festival Thingyan, který vrcholí oslavami nového roku. Jeden z nejvýznamnějších svátků v regionu se ale obvykle slaví až deset dní. Vodní festival nemá buddhistické, ale hinduistické kořeny a jeho počátky historikové vystopovali až v době mocné khmerské říše a jejích námořních bitev. Lidé se během svátku polévají vodou, což symbolizuje očištění a požehnání, v posledních letech se ale svátek zvrhává do bujarých a přehnaných oslav, během nichž jsou noci naplněny hudbou, tancem a zpěvem. V roce 2010 dokonce při davové panice v závěru oslav zahynulo v Kambodži asi 350 lidí. Svátek se slaví i v dalších zemích jihovýchodní Asie – v Thajsku, Laosu, Kambodži.

Díky spolupráci s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 nabídne letošní ročník FESTIVALU ARABSKÉ KULTURY jedinečný zážitek – hudební vystoupení zpěvačky rappující v arabštině.
SHADIA MANSOUR, přezdívaná jako „první dáma arabského hip hopu“, je mladou palestinskou rapperkou žijící ve Velké Británii. Narodila se v Londýně, ale její rodiče pocházejí z kruhu palestinských křesťanů z Haify a Nazaretu. Přestože Shadia vyrůstala na britských ostrovech, bylo její dětství silně ovlivněno poslechem arabských hudebních velikánů jako Fairuz, Umm Kulthum či Mohammed Abdel Wahhab. Hudbě se aktivně věnuje zhruba od svých osmnácti let; tehdy se začala podílet na organizaci protestních pochodů a demonstrací na podporu Palestinců a v londýnské komunitě Palestinců se stala známou právě v důsledku toho, že jako velmi mladá žena zpívala klasické protestní písně v arabštině. Její hudební projev je originálním spojením tradičních blízkovýchodních prvků s energickým hip hopem, v textech nešetří společenskou kritikou a politickou angažovaností.

Během své kariéry spolupracovala s řadou významných hudebníků jako irácký rapper Lowkey či palestinská skupina DAM. Producentem jejích nahrávek je Johny Juicy Rosado z Public Enemy. Koncert Shadii Mansour spolu s newyorským DJ Vega Benetton je součástí tradičního Velkého sobotního odpoledne, které se bude v rámci Festivalu arabské kultury nově konat v prostorách DEPO2015 od 15:00 do 20:00.

Kromě koncertu toto odpoledne nabídne vyprávění Jany Břeské o cestách po arabských zemích, přednášku o skateboardingu v Jordánsku, orientální trhy, ochutnávky pokrmů od šéfkuchařů arabských ambasád, prezentace knižních novinek, minikurz arabštiny, animace či workshop arabské vizáže. Návštěvníci si také budou moci zakoupit ručně tkané a šité výrobky palestinských žen u stánku Nawal Slemiah, zakladatelky neziskové organizace Women in Hebron. Večer v DEPO2015 zakončí skvělá afterparty v režii rakouského tria Restless Leg Syndrome.

Již 10. dubna začne v Plzni týdenní festival arabské kultury. Součástí letošního 6. ročníku festivalu bude také ojedinělý projekt Arabové mezi námi. Jedná se o putovní výstavu fotoportrétů dvanácti vybraných arabských mužů a žen, kteří žijí v ČR.

Projekt Arabové mezi námi má dvě části: první sestává ze spolupráce mezi studenty a osobnostmi arabského původu žijícími v ČR. Studenti vybraných středních a vysokých škol vedli rozhovory s Araby zapojenými do projektu. Jednalo se o osoby různého věku, povolání a země původu s rozmanitými životními příběhy. Tito Arabové byli v rámci projektu vyfotografováni známým plzeňským fotografem Radovanem Koderou. Oslovení studenti měli za úkol na základě rozhovorů vytvořit „medailonky“ Arabů, které dané fotografie doplňují.

Druhou část projektu tvoří jeho samotný výstup, tedy výstava fotografií a její vernisáž. Snímky budou umístěny na velkoformátových panelech v prostoru před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje a budou doplněny texty, které žáci sami připravili na základě setkání s portrétovanými osobnostmi. Rozhovory žáků a Arabů budou v celé své délce publikovány v brožované vazbě jako doprovodný materiál k výstavě a celému projektu. V brožované vazbě se navíc čtenáři mohou seznámit s civilními snímky arabských osobností, které okem fotoaparátu zachytila Zuzana Zbořilová.

Záměrem projektu je především odstranit předsudky o obyvatelích ČR arabského původu. „Chtěli bychom přispět ke sblížení kultur a k vytvoření otevřenější společnosti. Důležité je začít s tím už u mladé generace, proto byli do projektu zapojeni především žáci středních škol, kteří pak snáze porozumí otázce kulturní a národnostní identity a budou si moci vytvořit vlastní názor na menšinu žijící u nás,“ říká koordinátorka projektu Michaela Vaňková.

Vernisáž výstavy se uskuteční 7. dubna 2015 v 17:00 před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, kde bude projekt představen veřejnosti na venkovních velkoformátových panelech. Výstava potrvá do 28. dubna 2015.

Seznam portrétovaných osob:
nakladatel Charif Bahbouh (Sýrie – Brandýs nad Labem)
režisér Moris Issa (Sýrie – Praha)
novinářka Saadat Ramadanová (Sýrie – Plzeň)
fotografka Bouchrail Echchaoui (Maroko – Praha)
automechanik Abdellatef Hamami (Maroko – Praha)
hudebník Rashid Rahma (Alžírsko – Praha)
studentka Klára Onallah (Palestina/Izrael – Plzeň/Liberec)
chemik Emad Michel Saad Gobran (Egypt – Liberec)
studentka Sabrina Khelill (Alžírsko – Plzeň)
ergoterapeutka Amani Alawawdeh (Jordánsko – Praha)
lékař Najib Barakat (Libanon – Plzeň)
3D umělec Abdulaziz Aldigs (Palestina – Plzeň)

Zájemci o cestování a létání jsou zváni na přednášku o Bhútánu Slavomíra Pískatého, který v tomto malém himalájském království pracuje jako pilot místních aerolinek. Letiště Paro se řadí mezi 10 nejobtížnějších mezinárodních letišť na světě a nejen proto má pan Pískatý připravenou spoustu zážitků a zajímavostí, o kterých bude vyprávět. Přednáška bude doprovozena projekcí fotografií a videí ze života českého pilota v Bhútánu.
Vstupné: 30 Kč
1. 4. 2015, 17.00 hod. v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur.
Více na Bhútán – země blízko nebe

Letos se již po čtrnácté uskuteční tradiční akce, kterou pořádá Klub islandských fanatiků ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze – 11. 4. 2015, 10–20 hodin. Tentokrát bude Islandský den zaměřen především na literaturu, neboť hlavním hostem se stane islandský spisovatel Gyrðir Elíasson, jehož sbírka povídek Milli trjánna získala Cenu Severské rady za literaturu. Na své si přijdou i ti, kteří obdivují jedinečnou syrovou krásu islandské krajiny. Desetihodinový maratón přednášek, besed a promítání je určen nejen těm, kteří tento kouzelný ostrov již navštívili a kterým se navždy vryl pod kůži, ale i těm, kteří se na cestu teprve chystají. Bohatý program potěší především milovníky cestování se zájmem o poznání kultury a života jiných zemí.

Přednášky:

10:00 Sylvie Korbařová a Tomáš Čihák: Island fotografií

11:00 Jiří Starý: Lživé ságy a mystéria obrazotvornosti

12:00 Petr Burian: Island s Periscopem

13:00 Skandinávský dům: Cesta na Sever III – Island

14:00 Markéta Kalvachová: Island z pohledu fotografa

15:00 Jan Burian: Nová Sága o cestě na Island

15:45 Helena Kadečková: Sjónův Měsíční kámen

16:30 Gyrðir Elíasson: Mezi stromy, Kniha od řeky Sandá

18:15 Petr Kulhánek: Aurora Borealis

19:15 Dan Podrazský: Aurora Borealis slideshow

19:30 Vyhodnocení fotosoutěže na téma Islandské kameny

Celodenní vstupné 80 Kč

Program zahájí vyprávění dvou studentů, Sylvie Korbařové a Tomáše Čiháka, kteří se za 25 dnů s osmnáctikilovými batohy na zádech snažili poznat celý Island. Po ostrově cestovali autobusem, stopem i pěšky a získali tak spoustu zkušeností, které by rádi předali dál.
Přednáška Jiřího Starého se bude věnovat staroislandským lživým ságám, které jsou prakticky ve všem naprostým opakem klasické staroseverské literatury. Přesto si dokázaly udržet literární svébytnost a vždy zůstaly tím, čím od počátku usilovaly být: populární literaturou.
Markéta Kalvachová žila a fotografovala dlouhá léta na Islandu. Proto může zájemcům poradit, kdy a kde je vhodné fotografovat zajímavá témata jako například polární záři, ledovcové jeskyně, faunu, floru, ale i různé kulturní příležitosti, při kterých můžete spatřit Islanďany v jejich národních krojích, nebo dokonce ve vikinském oblečení.
Jan Burian a Helena Kadečková patří mezi největší odborníky a znalce Islandu. Na Islandském dni se sejdou spolu opět po třinácti letech. A každý bude mít v ruce ještě teplou a tiskařskou černí voňavou knížku: Helena Kadečková svůj překlad Sjónova Měsíčního kamene a Jan Burian představí „novou Ságu o cestě na Island“. Oba si určitě budou mít spolu co říci, a to nejen o knížkách.

Akci pořádá Klub islandských fanatiků a Městská knihovna v Praze.