Hadí vesnice Le Mat aneb
Jak se jí syrové tlukoucí hadí srdce

A najednou jsme stáli před jednou klecí a vybírali hada. Kobry se nám zdály veliké, vybrali jsme nějakého menšího a štíhlého, mohl měřit kolem půldruhého metru. Asi pětadvacetiletý chlapík, který se představil jako majitel restaurace, nám na uvítanou nabízí rýžové víno. Hada před námi zabijí, pověsí na hák, rozříznou a vyndají vnitřnosti včetně srdce. Krev nechají vytéct do sklenice, tu nám čerstvou naservírují. S tím srdcem na talířku. Je krvavé a ještě tluče. Odvracím tvář, tohle já, Středoevropanka, nezvládám.