Od Říma k Langobardům

Ale vraťme se ještě na chvíli o notný kus historie zpět, konkrétně do třetího století před naším letopočtem. Tehdy bylo Bari údajně založeno kmenem Lygů a přístav se postupem času stal významným centrem rybářství. A také obchodu s otroky. Bari se tehdy stalo největším shromaždištěm otroků Byzantské říše ve Středomoří, především díky své strategické poloze. Na konci 11.století dobyl Bari Robert Guiscard. Tato historická epocha, kdy Normané vyrvali ze svárů Byzantské říši poslední italskou državu, se označuje jako Tříleté obléhání Bari.

Město hostilo v roce 1098 církevní koncil, jež svolal papež Urban II. kvůli konfliktu východní a západní církve. V té době se také nejvíce rozšířil kult sv. Mikuláše, jehož ostatky sem byly tajně převezeny z Lýkie (dnešní turecká Antalye) a uloženy v nově vybudované bazilice, která dodnes nese jeho jméno. Chystáte-li se strávit dovolenou v italském městečku Bari, rozhodně si katedrálu projděte, stejně jako Ruský kostel nebo tamější katedrálu.

Cirka tři sta let po skončení občanské války, která Bari ochromila začátkem 12. století, nechala Isabela Aragonská rozšířit místní zámek a celý přístav a připojila jej k Neapolskému království. Město si později oblíbil mimo jiné Napoleonův švagr Joachim Murat.

„Malý Pearl Harbor“

Nyní se vraťme k tragédii, o které se v popiskách k super last minute zájezdům nejspíš nedozvíte. Odehrála se 2. prosince roku 1943. Po náletu několika německých bombardérů na přístav zmizelo pod hladinou osmadvacet spojeneckých lodí. Ke dnu šla i jedna, která převážela tajný náklad – 100 tun leteckých yperitových bomb. Jmenovala se John Harvey a letecké pumy přepravovala pro případ, že by Hitler chtěl rozpoutat chemickou válku.

O bojovém plynu, pojmenovaným podle belgického městečka Ypres, kde jej poprvé za první světové války použili Němci, neměl zdravotnický personál ani ponětí, proto se primárně soustředil na viditelně zraněné. „Hořčičný plyn“ tak stihl otrávit vojáky, kteří na první pohled vypadali, že jsou zcela v pořádku. Ti na následky kontaminace podlehli smrti. Velmi bolestivé, nutno dodat – otrava se projevuje například puchýři, nevolností, paralýzou končetin a silnými svalovými křečemi.

O příčinách katastrofy se nikdo neměl dozvědět. Záznamy o nehodě zůstaly až do roku 1959 utajeny. A teprve 43 let po nehodě, roku 1986, přiznala britská vláda přeživším, že jejich zranění způsobil bojový plyn. Plyn, který unikl ze spojenecké lodi.