A hned za vchodem do Zoologické a botanické zahrady města Plzně čekají na návštěvníky dvě z největších atrakcí – berberští lvi a lemuři. Lev berberský kdysi obýval rozlehlé oblasti severní Afriky od Maroka po Egypt, ve volné přírodě byl však vyhuben (poslední kus byl zastřelen v roce 1922). Berberští lvi chovaní v současnosti v zoologických zahradách, jsou potomky kusů pocházejích ze zvěřince marockého krále. Nesou však příznaky křížení s jinými poddruhy. V plzeňské zoo jsou lvi v přírodní venkovní expozici o rozloze 850 metrů čtverečních, která je ohraničena šestimetrovým vodním příkopem a elektrickým ohradníkem. Lev Vilém, kterého jsem koncem května fotil po boku lvice Lekyshi, ale již nežije (byl v Plzni od roku 2002 a dožil se na lva vysokého věku 18,5 roku). Nový partner dorazil Lekyshe ze zoo v Olomouci 13. června a příští týden slaví 2. narozeniny. Skvělý výhled na lví dvojici je z vyvýšené vyhlídky. Byl to zvláštní pocit, být od lvů oddělen jen zdánlivě snadno zdolatelným plotem a trochou vody, vždyť lvi jsou dobří plavci. Ale mluvčí zoo Martin Vobruba mě ujistil, že „lvi jsou podstatně horší plavci než tygři a voda je neláká. Elektrický ohradník plně respektují a navíc mají ke svému území teritoriální vztah.“

Kousek od lvů již vidím vztyčené pruhované ocasy – lemuři kata se jen tak volně procházejí mezi lidmi nebo se vyhřívají na sluníčku v kouzelné poloze s roztaženýma rukama i nohama. Správa plzeňské zoologické zahrady návštěvníky nabádá a prosí, aby nehladili lemury, ale především pro ty mladší je příliš lákavé jen natáhnout ruku k opici sedící na dřevěném zábradlí. Ve volné přírodě obývá lemur kata řídké lesy a skalnaté oblasti jižního Madagaskaru. Mimochodem, samci bojují o náklonnost samičky tak, že si podpažními žlázami „navoní“ konec ocasu a švihají jím sokovi po čumáku. Takže, dostanete-li ránu lemuřím ocasem…

A najednou proti mně vyplouvá hejno pelikánů a dále jsou hrošíci liberijští. Dva z nich patří k nejnovějším přírůstkům zoo, matka s půlročním prckem přicestovali do Plzně z Rotterdamu v půlce dubna. Několik dní se při sebemenším vyrušení bázlivě schovávali v bazénu, v těchto teplých dnech ale již oba stále odvážněji vyráží do venkovní expozice. A dále jsou zubři, medvědi, tygři, ale také oddělení představující české rybníkářství a druhy známé z našich řek a rybníků a další a další zvířata žijící v prostředí, v němž prakticky neznají mříž. Celkem je v plzeňské zoo přes 1300 druhů a téměř sedm tisíc zvířat.


Správa plzeňské zoo návštěvníky nabádá a prosí, aby nehladili lemury, ale především pro ty mladší je příliš lákavé jen natáhnout ruku


Lev Vilém, kterého jsem koncem května fotil po boku lvice Lekyshi, již nežije – byl v Plzni od roku 2002 a dožil se na lva vysokého věku 18,5 roku


První medvěd žil v plzeňské zoo od roku 1940, dnes mají rozsáhlý lesní výběh a s oblibou si hrají v bazénu


V roce 2005 byli poprvé zubři odchovaní v českých zoo vypuštěni do přírody (Bieszczady)


Tučňáci se v Zoo Plzeň pravidelně rozmnožují již od roku 1999

Plzeňskou zahradou se můžete podle plánku toulat, jak je libo, nebo se vydat na jeden ze tří různě dlouhých značených okruhů
Po stopách člověka (3–4 hodiny)
Cesta do minulosti (2–3 hodiny)
Gondwana (1–2 hodiny)
Plzeňská zoologická a botanická zahrada je budována na biogeografickém principu. Návštěvníci se tak seznámí s faunou a flórou 6 oblastí
australská oblast
orientální oblast
nearktická oblast
palearktická
etiopská
neotropická

Nejen pro dětské návštěvníky jsou na trasách v zoo digitální zvukové infopanely, které seznamují s detaily ze života zvířat. A tak si můžete své znalosti např. o tygrech prozkoušet na panelu – uhádnout, jak vysoko vyskočí, jak poznat, že má tygr strach, jaký vydrží mráz apod. V letních měsících nezapomeňte na komentovaná krmení zvířat, denně si je mohou návštěvníci užít u tučňáků, šimpanzů, hrošíků liberijských, žiraf a nosorožců.

Od roku 2006 je návštěvnický servis obohacen o ukázky sokolnictví v prostředí lochotínského amfiteátru. Expozice i dravci patří jihočeskému sokolníkovi M. Zalešovi. Do paměti se nesmazatelně zapsalo například plavání orla Mata. Letové ukázky s odborným výkladem jsou na programu od počátku dubna do konce října.

Plzeňskou zoo můžete podpořit adopcí zvířat. Je to docela snadné, budoucí kmotr si nejprve vybere „své“ zvíře, poté kontaktuje oddělení propagace a uhradí stanovenou částku, která odpovídá skutečným nákladům na roční krmivo pro daný druh. Takže je jasné, že adoptovat medvěda bude finančně náročnější než v případě dikobraza. Adopce platí rok a lze ji též věnovat třetí osobě jako dárek pro radost.

V prosinci 1926, jen několik měsíců o rozhodnutí o založení zahrady, byly otevřeny skleníky, voliéry a akvária. Zahrada měla od počátku dokonce šakala a v příštím roce i opice. V letošním roce slaví zahrada již 86 let a v roce 2010 se poprvé umístila v návštěvnosti zoologických zahrad u nás na 2. místě hned za pražskou. A jako suvenýr si můžete zakoupit mj. knihu, která byla vydána k 80. výročí – „80 let Zoo Plzeň“. Kniha zahrnuje průřez historií i současností. Autory jsou tiskový mluvčí zoo Martin Vobruba a Jaroslav Vogeltanz. A jedno praktické připomenutí na závěr – do plzeňské zoo mají psi vstup zakázán.