Myra, to je běh časem zpět o 2500 let. Ve skále jsou vytesány desítky starověkých hrobek a na první pohled je patrné, že byly kdysi dávno násilně otevřeny a vykradeny. Fasády těch nejhonosnějších matou, jakoby to nebyly hroby, ale řecké chrámy. V hrobkách spočinuly ostatky těch bohatších, pro chudáky byla taková paráda nedostupná. Hrobky vlastnily nejpřednější rodiny města, stály v nich sarkofágy, barevně vymalované stěny zdobily reliéfy, nechyběly oltáře plné darů do posmrtného života. Barvy ze zdí zmizely, ale britský archeolog Charles Fellows, který se v roce 1838 vydal prozkoumat ruiny starověké Lýkie, vyprávěl, že našel hrobky modře, červeně i žlutě vymalované. Vstup do skalních hrobek mohl být zatarasen i posuvnými kamennými dveřmi – na pohřebišti u městečka Pinara byly ve skalách objeveny zářezy, které snad sloužily k tomuto účelu.