články

Káhirský street art, graffiti, arabský e-komiks – alternativní žánry umělecké scény arabského světa jsou hlavním tématem 5. ročníku Festivalu arabské kultury v Plzni. Vztah tradice a modernity vnímají hosté již z plakátu festivalu, o němž hlavní organizátorka Tereza Svášková říká: „část ženského obličeje rámuje šátek, který nás nenechává na pochybách, že jde o Arabku, tento tradiční koncept však narušuje piercing a komiksová bublina“.

František Raboň se před pár dny vrátil z Jihoafrické republiky, kde se zúčastnil osmidenního závodu na horských kolech Cape Epic, který je mnohými považován za Tour de France horských kol. S Františkem jsme se naposledy sešli v Průhonické Sokolovně, kde se rozpovídal o svém přechodu ze silničního kola na horské a také o jižní Africe, kde mezi mladými stoupá obliba horských kol. František strávil na jihu Afriky tři měsíce a vyprávěl, jak se mu zalíbilo africké slunce a teplo, nevynechal povídání o setkání s kobrou a vyjádřil přesvědčení, že se do jižní Afriky brzy vrátí.

Divoké vlny moře omývají desetikilometrovou písečnou pláž, jejíž konec věrně připomíná africkou poušť. Do přístavu právě připlouvají rybáři s čerstvým úlovkem, kousek dál na trhu je cítit vůně orientálního koření. Ve staré medině je živo jako kdysi za vlády sultána. V úzkých uličkách se hemží místní, stejně tak jako turisté, obchodníci vytrvale smlouvají a všude se ozývá hudba marockých bubnů. Vítejte v Essaouiře – nejmalebnějším městě marockého pobřeží.

Se sochařkou Veronikou Richterovou jsme se potkali na pražském festivalu knihy o umění – Literartura, kde představovala knihy, které vydala před lety společně s manželem Michalem Cihlářem v nakladatelství Gallery. Nad knihou Kambodža v detailech jsme si povídali o jejich putování Kambodžou. Veronika Richterová vzpomínala na usměvavé Kambodžany, dopravní mumraj, krutou minulost země, vývěsní cedule. A především na kambodžský venkov.

Marie Třešňáková je editorkou kulturní rubriky ČT24. A spisovatelkou, kterou před lety okouzlila Sicílie, možná dodnes patriarchální mafiánský ostrov, kde „ženskou neposlechnou, i kdyby měla stokrát pravdu“. Výsledkem okouzlení jsou každoroční setkání se Sicílií a kniha „Potkala jsem Sicílii“. Marii Třešňákovou uchvátili místní lidé, typy jako z Felliniho, a k dovolené na Sicílii zlákala i starého kamaráda Jaroslava Duška. Rozhovor pro www.cestomila.cz byl vzpomínáním na Sicílii, ostrov, který ji naučil jinak vnímat čas, radovat se a bavit.

V Bretani prší až sto padesátkrát do roka. To není ideální ani na dovolenou ani na malování, a přesto sem pravidelně jezdíval i Jan Zrzavý. Kdysi si povzdechl básník a spisovatel André Suarès: „Od počátku věků prší na ten nešťastný kraj a bude na ty ponuré skály pršet asi do konce století.“ Je ten déšť součástí jakéhosi genius loci? Jenže Suarèsovo století je minulostí a nás přivítalo St. Malo sluncem. A slušelo mu to, na Plage de Bon Secours pod mocnými hradbami města se na slunci společně vyhřívali domácí i turisté.

Architekt a herec David Vávra je spoluzakladatelem divadla Sklep a též netradičním průvodcem v populárně-naučných televizních pořadech Šumná města a Šumné stopy. Na podzim loňského roku ho natáčení dalších dílů Šumných stop zaválo do Argentiny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o zážitcích z proslulé čtvrti La Boca, díle architekta českého původu Estanislaa Kocourka, fascinujících vodopádech Iguazú a jezuitských misiích u indiánů Guaraní. Ve druhé části rozhovoru se s Davidem Vávrou vracíme k jeho izraelským Šumným stopám, Tel Avivu a Bauhausu.

Spisovatelka Hana Hindráková je autorkou románů z afrického prostředí Děti nikoho, Karibu Keňa a Dobrovolnice. Zároveň je spoluzakladatelkou neziskové organizace Fair, zaměřující se na rozvojové projekty v Keni. Kromě psaní ráda cestuje a právě Keňa je pro ni největší inspirací. O svém silném vztahu ke Keni a o knize Děti nikoho, která vypráví o životě dětí na ulicích Nairobi, se rozpovídala v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Jan Antonín Novák je autorem asi dvou desítek publikací ze světa vědy, historie, přírody a záhad. V roce 2011 mu vyšla kniha Smrtící sopky. V ní nejen popisuje nejznámější sopečné erupce, ale především varuje, že sopky způsobily zkázu celých civilizací a děsivé erupce se lidstvu nevyhnou ani v budoucnosti. Jedním z vyslovených poselství knihy se tak stává výzva, aby lidé využili svůj potenciál k řešení dopadů supervulkanické erupce. Kniha Smrtící sopky se stala námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD. se již sedmnáct let specializuje na cestovní a tropickou medicínu. V rozhovoru pro www. cestomila.cz odpovídá na otázky o malárii a vysvětluje řadu námitek, které cestovatelé vyslovují proti antimalarické chemoprofylaxi. Popisuje, jaká antimalarika jsou dnes „in“, doporučuje impregnaci moskytiér, varuje před last minute zájezdy do rizikových oblastí bez adekvátní zdravotní přípravy a zdůrazňuje, že malárie a homeopatika vůbec nejdou dohromady. A dodává, že malé děti by do exotických oblastí neměly cestovat vůbec, přestože „obávaný“ Lariam smějí jako jediné antimalarikum i malé děti od tří měsíců užívat.

MUDr. Jiří Valenta je vedoucím lékařem Toxinologického centra v Praze a naším předním odborníkem na hadí jedy a uštknutí. Jeho kniha Jedovatí hadi nabízí souhrn teoretických i praktických informací o jedovatých hadech, hadích toxinech a terapii hadího uštknutí. V rozhovoru pro www.cestomila.cz odpovídá Jiří Valenta na otázky o zmijím jedu, zmiji obecné i zmijích na Balkánu, první pomoci v případě uštknutí, prevenci a léčbě. A dodává, že před sto lety se doporučovalo po zmijím uštknutí opít.

Ing. Pavla Gomba je výkonnou ředitelkou české pobočky Dětského fondu Organizace spojených národů – UNICEF. Příběhy některých dětí, které poznala na svých cestách Afrikou a Asií vložila do knihy „Slyšíte nás“. O Africe a afrických dětech si povídala i v rozhovoru pro www.cestomila.cz. Pavla Gomba vypráví, že příběhy mnohých afrických dětí nebývají právě romantické, že Afrika člověku z Evropy srovná hodnoty a proč si nedokáže představit, být v Africe turistou.

Přestože se zdá, že za okny o sobě konečně dává vědět paní Zima, mnoho rodin si již nyní plánuje letní dovolenou. Jednou z jejích stále oblíbenějších variant se v posledních letech stává plavba pronajatou lodí po řekách, kanálech a jezerech v Německu a Nizozemsku.

Působivé fotografie středomořského ostrova Santorini, které nabízejí turistické kanceláře, jsou jedním z nejidyličtějších obrázků Středomoří. Z předražených bílých teras hotelů a taveren na skalních útesech, kde není ničím neobvyklým frappé třeba za osm eur, se nabízí dechberoucí výhled do zatopené sopečné kaldery. Přibližně před třemi a půl tisíci lety se ale v tomto romantickém obraze odehrála jedna z největších sopečných erupcí, které lidstvo zažilo. Erupce, která zahubila minojskou civilizaci a uvrhla řadu říší tehdejšího světa do vleklé krize plné hladomorů.

Rozednívá se až kolem půl sedmé. Jakmile první světlo a první sluneční paprsky pohladí mořskou hladinu a bělostný písek, vyrážím na procházku po pláži. Všude je klid, karibský ostrov se teprve probouzí k životu, jen ptáci zpívají a tak si nerušeně užívám kroky po písku omývaném šumícím mořem. Později během dne už procházka nebude tak romantická, na zdánlivě panenských arubských plážích polehávají turisté. Vítejte na karibském ostrůvku Aruba, který je součástí Nizozemského království.

Podíváme-li se na výrazný obdélný půdorys centra Domažlic z leteckého pohledu, nelze si nevšimnout, že se téměř nezměnil od založení města ve středověku. Už na nejstarším známém vyobrazení Domažlic z roku 1592, které je vystaveno ve sbírkách Muzea Chodska v Chodském hradu, dominují historickému jádru široké ulicové náměstí, Chodský hrad, věž děkanského kostela Panny Marie, Dolní brána a augustiniánský klášter. Dnešnímu centru Domažlic chybí ve srovnání se středověkem jen hradby.

Celá desetiletí byl Čerchov uzavřeným hraničním pásmem, kam nevedly turistické stezky. Až pád komunistického režimu otevřel čerchovské hřbety lepším časům a v posledních letech je novoroční výstup na Čerchov populární akcí v kraji Chodů. Na vrcholu Čerchova (s výškou 1042 metrů nad mořem nejvyšší bod Českého lesa) se i letos 1. ledna sešli lidé ze širokého okolí a mj. starostové chodských Domažlic a bavorského Waldmünchenu.

Přijďte popřát na Štědrý den zvířatům do pražské zoo. Bude pro ně přichystaná nadílka v podobě vánočních komentovaných krmení, která jistě potěší je i vás. A pokud byste chtěli zvířatům nejen popřát, ale přinést jim i nadílku v podobě něčeho na zub, zvířata ocení tvrdé pečivo, nejrůznější zeleninu a ovoce, oříšky, rozinky nebo piškoty. Zvířata ovšem nekrmte sami, abyste jim místo svátečního přilepšení nezpůsobili zdravotní obtíže. Jídlo předejte zaměstnancům zoo u hlavního vchodu.

Vyrážím z městečka Hilo, jednoho z center havajského Big Islandu, a v Kea ´au odbočuji po silnici č. 130 směrem k jižnímu pobřeží… Najednou je konec. Konec silnice, konec života. Smrtonosná láva zaplavila silnici. Úřední budka, strážník, vstup dále je pro obyčejné smrtelníky zapovězen. Pokud… strážník nechybí na svém místě. A tak obcházím ceduli „AREA CLOSED, HAZARDOUS“ a vydávám se na nedlouhou zakázanou trasu přes rozsáhlá havajská lávová pole.

Sabe Amthor Soe, ředitelka Burma Center Prague, vypráví v rozhovoru pro www.cestomila.cz o politickém vývoji v Barmě, setkání s disidentkou Aun Schan Su Ťij a projektu o zodpovědném cestování do Barmy. Vysvětluje také současné problémy mezi muslimy a buddhisty v Barmě i postavení barmských uprchlíků v ČR.