fotogalerie

Je desátá hodina večerní a okna Ratstrinkstube se dnes naposledy otevírají. V jednom z nich postava generála katolických vojsk Tillyho, ve druhém radní protestantského Rothenburgu Nusch zvedá k ústům …

Krajina Soosu je poseta stovkami mofet – výdechů suchého oxidu uhličitého, nesprávně označovaných jako bahenní sopky. Mofety jsou projevem doznívající vulkanické činnosti. Z rozpukané žuly hluboko v p…

Ďáblovy kuličky jsou dle domorodé víry vejce duhového hada. Nuže, naskládal je prapodivně ta svá žulová vejce, tyhle zaoblené kameny jsou do sebe bizarně zaklíněné, někde jakoby na sobě jen postávaly,…

Krok za krokem stoupáme k vesničce Nikea, jejíž bílé domky stojí na samé hraně kaldery, na skalách vysokých několik stovek metrů. Od moře nárazově fouká silný vítr, který znesnadňuje chůzi na úzké koz…

Z Moky vede silnice dále na Centrální plošinu a do lesů jihozápadního Mauricia, do parku Black River Gorges. Blízko návštěvnického centra Le Pétrin je Grand Bassin, nejvýznamnější hinduistické poutní …

Plešivec je krásný ve všech ročních obdobích. Chodívám sem do chladivých lesů v horkém létě, na jaře, kdy je zde tak zeleno, na podzim do barevného lesa i v zimě, pokud množství sněhu procházku dovolí…

Loučím se s Uluru, naše auto Cedníček se řítí k Mount Olga, tyhle skály jsem viděla z Uluru. Správný název je Kata Tjuta/Mount Olga, domorodý název je udáván první a znamená mnoho hlav (Kata – hlava, …

„Na krála, matičko, na krála“ vykřikují vyšňoření legrúti na přezdobených koních a pak se jeden z nich nakloní s napřaženou pravicí směrem k dívce na chodníku a křičí krátkou veršovanou vyvolávku: „Př…

Ke vchodu je třeba vystoupat schodištěm v boku pyramidy do výšky 28 metrů a pak v předklonu klesat strmým vstupním koridorem. Po cestě mne míjí jediný návštěvník, jinak je ohromná stavba prázdná. Ocit…

Japonci kdysi určili tři nejkrásnější scenérie své země, tři nejkrásnější zahrady, nemohli vynechat ani tři nejslavnější hrady – Kumamoto, Macumoto a Himedži. Posledně jmenovaný je z nich možná úplně …

Pod schody buchlovického zámku vyhrává kapela, je před čtvrtou odpoledne a velikonoční sláva pomalu končí. Muzikanti, kteří rozdávali radost od deváté ráno, se loudavým krokem rozcházejí. Dva tři odch…

Čím a kde začít? Snad v Delfách, v dalekém Řecku. Výrazem „dalekém“ mám na mysli vzdálenost časovou. V dávné minulosti, když se antický svět hroutil, prošly Delfami keltské kmeny a nepochybně si odnes…

Toužila jsem dýchat Austrálii, její buš, moře, pustiny a ticho. Před námi je 75 dní putování Austrálií. Kilometry ani nepočítáme, bude jich přes 25 tisíc. Jediným plánem je objet celou Austrálii a zab…

Nedotčené bělostné pláže lemované palmovými háji, na břehy narážející vlny nesoucí surfaře, vulkanické jezero v kaldeře sopky Rinjani, jedné z nejvyšších v Indonésii, vesničky muslimských Sasaků, hote…

Delta Mekongu je nekončící spletí říčních ramen, bažin, ostrůvků, rákosí. Své kalné vody vrhá do Jihočínského moře po putování dlouhém 4500 kilometrů, pramení daleko v tibetských horách. Naše výprava …

Prozpěvovali jsme si písně cimbálovky Strážničan, když jsme z karpatských kopců a luk nad Radějovem scházeli do Strážnice, města proslaveného slováckým folklórem. Nemuseli jsme se dívat do mapy, stači…

Turecký rybář se tváří zavile, z jeho vrásčité tváře nelze vyčíst, zda nás smete příští vlna rozpoutaná Poseidónovým trojzubcem, nebo máme ještě nějakou naději na návrat do klidných vod přístavu. Na m…

Na chatě Waihohonu v národním parku Tongariro pro nás její maorský správce Anthony připravil večerní welcoming ceremony. Scénář odpovídal tradiční ceremonii, která provází návštěvu maorských vesnic. N…

Cestou se otevírají nádherné výhledy dolů na louky a vesnice – Strání máme jako na dlani. Sem tam přelézáme padlé kmeny, všude plno kapradí a bujná vegetace. Vstoupili jsme do Národní přírodní rezerva…

Nejdříve jsem se vydal na pěší poznávání Gionu, čtvrti kjótských gejš. Zde v Kjótu se jim má správně říkat „geiko“, prý si to tak místní gejši, pardon, geiko, přejí. Geiko znamená „dítě umění“. V Gion…