články - Evropa

Kulturní krajina ve Val d'Orcia jižně od Sieny patří k nejpůvabnějším koutům Itálie. Klikatící se uličky, olivovníkové háje, středověké vesničky na sluncem zalitých kopcích, vinice za vinicí a aleje cypřišů vedoucí do mnoha a mnoha starých venkovských kamenných vil a paláců s věžemi. A vinařství, v jejichž sklepích zraje Brunello di Montalcino, jedno z nejprestižnějších italských vín. Vítejte v Montalcinu.

Piazza del Campo v Sieně je každoročně v březnu cílem jednoho z nejatraktiv­nějších cyklistických závodů – Strade Bianche. „Trasa je neúprosně zvlněná, jak terénem, tak převýšením, bez dlouhých stoupání, ale s množstvím ostrých řízných ramp, zejména na štěrkových úsecích“, tak v krátkosti charakterizují pořadatelé svůj úspěšný závod. Piazza del Campo je navíc dvakrát ročně svědkem nenapodobitelného dostihu. Jmenuje se Il Palio di Siena.

Carmignano, Montepulciano, Montalcino, Montefollonico, San Gimignano, Siena. Netřeba nic dodávat. Toskánské dny uprostřed vinic, od degustace k degustaci.

Pomerol je jednou z nejprestižnějších vinařských oblastí v okolí Bordeaux (což znamená na světě). Kostel, radnice a… château a vinice nalevo, château a vinice napravo. Proslulé vinařství Petrus, žijí tam doslova v anonymním režimu, žádná cedule, žádná informace, jednoduše château bez známky pojmenování. Nedělají žádné prohlídky pro veřejnost, dávají ruce pryč od veškeré návštěvnosti v duchu známé hlášky „ale chodili jim tam lidi“.

Říká se, že Avenue de Champagne v Épernay je nejdražší ulice světa vzhledem k milionům lahví šampaňského ve sklepích pod ní. Pohodlně se usaďte, třeba do křesílek v Perrier-Jouët a objednejte první Blanc de Blancs na ochutnání, ovšem Épernay není laciný kraj. Jihovýchodně od Épernay na úpatí Côte des Blancs se mezi vinicemi na zvlněných kopcích schovává vesnice Avize, kde, jak zjistíte, nebožtíci přejí vínu.

Vosne-Romanée je na první pohled zapadlý kousek Burgundska. Ovšem spisovatel a historik francouzského venkova Gaston Roupnel o této vesnici napsal: „Burgundsko nestvořilo nic lepšího než tento malý koutek, kde se snoubí všechna jeho kouzla.“ Není divu, Romanée Conti je možná nejdražší vinice světa a místní Domaine de la Romanée Conti nejslavnějším vinařstvím.

Hautvillers najdeme na mapě severně od Épernay. Vesnice je to zdánlivě obyčejná, jen… snad v každé uličce nejméně jedno vinařství. Proslavil ji Pierre Pérignon, správce sklepů místního benediktinského opatství, nepochybně nejpopulárnější občan v historii Hautvillers. Ovšem legendy o Pierru Pérignonovi, jako „vynálezci“ šampaňského, jsou přehnané a nepravdivé.

Saint-Émilion – historická vinařská vesnice zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. První vinice v tomto regionu založili již staří Římané, za téměř dva tisíce let se místní obyvatelé naučili tvořit nádherná vína. Saint-Émilion, to jsou obchody s vínem, nejdražší jsme zaznamenali Petrus z nedalekého Pomerolu, ročník 1945 za 13 330 €. Nekupte to…

Duny vytvořené Atlantikem se na akvitánském pobřeží táhnou od Biarritzu po Soulac v délce přibližně 200 km. Stometrová Dune du Pilat je nejvyšší z nich, přestože za posledních osm let ztratila téměř deset metrů výšky. Duna se formuje přibližně 4000 let, kdy se hladina moře stabilizovala na současné úrovni.

Chcete-li vidět Veronu seshora, ideální je nejvyšší věž ve městě – Torre dei Lamberti dosahuje výšky 84 metrů. Navíc stojí přímo v srdci starého města v zákrutu řeky Adige, dokonalá poloha u náměstí Piazza delle Erbe. Věž stavěl od roku 1172 starobylý rod Lamberti a nepochybně měla symbolizovat i bránit jeho moc a vliv.

William Shakespeare kdysi napsal fiktivní příběh o lásce Julie a Romea. A Casa di Giulietta, tedy dům Julie, je i ve 21. století symbolem lásky. A Verona na něm vydělává spoustu peněz. To ovšem neznamená, že by Verona bez Julie a Romea nebyla krásným italským městem s prastarou historií a kulturou. A prý nejitalštějším.

Týden na francouzských vinicích – Champagne, Libournais a Saint Émilion, Médoc, Bourgogne.

Nejkrásnějším místem Gentu je nepochybně nábřeží Graslei. Každý honosný dům na Graslei má dlouhou a bohatou historii. Na řece Leie je u Graslei i protějším Korenlei přivázána spousta loděk, projížďka na nich je jedním z lákadel pro návštěvníky kdysi předního evropského města. Právě od vodní hladiny každého nejvíce pohltí atmosféra dávných kupeckých časů.

Říkají tomu Circo Massimo Experience, 2800 years of spectacle. Historie hipodromu sahá až do nejstarších římských dějin, právě v údolí Murcia se konaly náboženské slavnosti a došlo k mýtické epizodě únosu sabinských žen, o němž vypráví Livius. Později se objevily první dřevěné tribuny a konaly se závody. Od časů Gaia Julia Caesara zde postupně vyrostlo nejúžasnější závodiště vozatajů v dějinách. To ovšem zmizelo, na rozdíl od Kolosea.

Pons Fabricius není na první pohled památka, za kterou by mířily tisíce turistů denně. Málokdo si uvědomí, že je to nejstarší stojící most legendárního města. Klene se pouze nad polovinou řeky Tibery, spojuje její levý břeh s ostrovem (Isola Tiberina), na druhé straně je Trastevere. Pons Fabricius byl postaven v roce 62 př. n. l. a je dlouhý pouze 62 metrů.

Jak žili Římané před téměř 2000 lety? Mnohé o jejich životním stylu napovídají ruiny lázní a dochované písemné prameny, které je popisují. Caracallovy lázně v jihovýchodní části centra Říma patří k největším a nejzachovalejším termálním komplexům starověkého světa. Majestátní, velkolepé, to jsou pravděpodobně slova, která napadnou každého, kdo vkročí do ruin dávných veřejných lázní.

Máte-li plné zuby tlačenic v přeplněných památkách Říma, všeho velkoměstského hluku a obtěžování od pouličních prodejců, co výlet kus za Věčné město… První variantou je výlet za vykopávkami starověké Ostie, to je nepochybně nejlepší tip. Druhou je Hadriánova vila u Tivoli. Název není přesný, pod výrazem „vila“ si představíme budovu větších či ještě větších rozměrů a luxusu. Ovšem Hadriánova vila není vila, ale císařská rezidence monumentálních rozměrů (více než kilometr čtvereční). Venkovské sídlo pána nad světem a národy.

Mnohé římské kouty už ztratily svou malebnost a půvab. Vytratil se z nich život, který známe ze starších italských filmů, umělecký duch, zůstala přeturistovanost, drzí pouliční prodejci a drahé zahrádky nepřívětivých restaurací. Příkladem může být Piazza di Spagna se Španělskými schody a okolními ulicemi, nenapadá mne důvod, proč tam zavítat, zvláště, když nenavštěvuji módní přehlídky a předražené snobské kavárny. Za dávnou historií Říma člověka zavedou i méně známá místa – nejstarší místní most Fabricius a Isola Tiberina, Tarpejská skála, Aurelianovy hradby, Caracallovy lázně, katakomby atd.

Ví se, že je nejstarší. Ovšem v historických pramenech se nedochovalo, kdo vydal nařízení k jeho stavbě a kdy přesně byl postaven. Udává se, že to bylo s největší pravděpodobností začátkem druhé poloviny 13. století za panování krále Přemysla Otakara II.

Nadmořská výška 1096 metrů, Laka je nejvýše položené jezero na české straně Šumavy. A je snadno dostupné, z Nové Hůrky pouze čtyři kilometry s převýšením 200 metrů po modré značce, nejen pěšky, ale i na kole, v zimě na běžkách. Jezero nepřístupné v časech neprodyšné železné opony se po desítky let dlouhé přestávce opět otevřelo turistice až v 90. letech minulého století. Ovšem česky se o jezeru Laka psalo již ve druhé polovině 19. století, nejznámější je turistický průvodce Šumavou z nakladatelství Františka Řivnáče.