fotogalerie

Jaké vlastně je Tokio, honilo se mi hlavou. Netroufám si hodnotit a použiji slova povolanějších. Antonín Líman ve svých esejích o japonské literatuře (Krajiny japonské duše) popisuje rychlou proměnu E…

Přístup do rezervace Červené blato je snadný, je zde malé parkoviště, poté se jde směrem k lesu, přejde můstek a kousek za ním již začíná stezka. Jezdit na kole je zakázáno, kolo je možné zamknout u v…

Uličky starého města dodnes nesou názvy 36 cechů. Takže se projděte mj. Uličkou porcelánových misek, Rýžovou, Košíkářskou, Uhelnou, Mědiryteckou nebo Kloboučnickou. Když jsme první večer za tmy dorazi…

Svatojánská pouť se konávala poslední červnové neděle a vydávaly se sem nejen davy chudých poutníků, ale jsou doloženy i návštěvy habsburských císařů, např. Ferdinanda II. či Leopolda I. Méně dávná mi…

V roce 1922 prý žilo v Tetíně 1292 obyvatel a bylo zde 5 prodejen potravin, tři restaurace, pivo se kromě toho prodávalo na osmi místech, boty spravovalo 14 tetínských ševců… V 18. a 19. století měl T…

Zase se na mě vrhá Egypťan a chce se angažovat kvůli potenciálnímu bakšiši. Ptá se, jestli chci vidět hrobku královny Hatšepsut, ale já vím, že je nepřístupná. Utíkám mu až k hrobce Ramesse IX., plné …

Úkol zaměřit a zakreslit stavební plán polozbořených ruin pyramidy prince Verkauréa v Abúsíru mám za sebou. Zachytil jsem vše na milimetrový papír pro další zpracování, jak egyptologové požadovali. A …

Na bělostné pláži stojí ratanová křesla a pohovky, uvelebíme se do polštářů a už je u nás číšník s dredy a objednáváme kari a banánové koktejly. A bylo to nejlepší kari v životě, má žena z něj dokonce…

Edinburgh je ve 21. století docela podobný Edinburghu z dob výletu Karla Čapka a jeho „Anglických listů“. Město staré a město nové jsou stále odděleny železnicí, domy jsou kamenně šedé, a starý hrad, …

Nebyl to nápad z nejlepších, vyrazit do úzkých skalních chodeb Maloskalska uprostřed zimy. V únorovém dnu ležel na cestičkách sevřených kolmými skalami zledovatělý sníh. Hrad Vranov-Pantheon bývá otev…

Nejen císař rakouský, ale především čeští buditelé pořádali výletní akce do Prachovských skal. „Jeli tam na dvou žebřinových vozech, ozdobených chvojím a bíločervenými prapory“ čtu o cestě Vojty Náp…

Česká Kanada, drsný kraj s pohnutou minulostí. Vydali jsme se do Slavonic a odtud ke hradu Landštejn a hlubokými lesy k originální vlakové zastávce u vesnice Kaproun.

Divoké a nebezpečné bývaly jižní oblasti Arabského poloostrova ovládané beduínskými kmeny. Svědčí o tom i bojovné beduínské verše: “Nepřítel do písku sražený je potravou kulhavé hyeny a sní svůj posle…

Kolayat je malá oáza v poušti s mnoha chrámy a ašramem. Je postavena kolem malého jezírka, které ji zásobuje vodou. Její obyvatelé na mě působili ještě exotičtěji než ti v předcházejících dnech. Vypad…

Když jsem putoval Indií poprvé, všímal jsem si její odlišnosti a nepochopitelnosti, a přehlížel mnohé z toho, co sdílí lidstvo po celém světě. Má druhá pouť mě zavedla na indický venkov a do zapomenut…

Poprvé jsem Gunung Agung uviděl z boeingu indonéské společnosti Garuda, kterým jsem letěl na ostrov Lombok. Nejvyšší sopka ostrova Bali (3142 metrů) jakoby byla přilepena nad mraky a tvářila se jako m…

Češi se prý v baladické Bretani cítí jako doma, a nebude to jen propuknutím keltské módy po pádu komunistického režimu. Vždyť uchvácen Bretaní sem pravidelně jezdíval Jan Zrzavý, jehož oblíbenými míst…

„Ó člověče, já jsem Kýros, jenž založil perskou říši a kraloval Asii. Nezáviď mi můj památník“. Tento nápis nechal na své hrobce vyrýt Kýros Veliký, zakladatel perské říše, jeden z nejprozíravěj­ších…

Na mapě jihovýchodní Asie připomíná hlavu slona. A Thajské království, či Siam, jak se mu říkalo v minulosti, je skutečně zemí slonů. Ti nejvzácnější – bílí – jsou symbolem královské moci a ve svém so…

Cizinec může vyrazit do pralesa s průvodcem, ale Georges mě varoval. Nedávej se s nimi dále do vnitrozemí, nevěř jim. Občas se takový průvodce vrátí sám. Prales v Guyane je plný vodních toků, mokřin a…